„Chci vás všechny i každého zvlášť pozdravit na prahu nového roku 2016. První den občanského roku jako by se narodil z bilancování roku předchozího. Je však obrácen do budoucnosti, je dnem předsevzetí a plánů. Oba pohledy – ten zpět, který bilancuje, i ten vpřed, který plánuje, k sobě patří. My věřící dobře víme, že správné předsevzetí a určení směru dalšího života může vzejít jen z pravdivého, klidného a věcného poznání předchozího jednání,“ uvedl Duka úvodem své glosy.

V této souvislosti uvádí projevy politiků a státníků, kteří vesměs na začátku roku bilancují. „Často však právě tato vystoupení odhalí, že jejich posuzování situace je jen směsí zastírání a planého ujišťování. Čím je situace vyhrocenější, tím více vystoupí na povrch jejich bezradnost a beznázorovost,“ dodal kardinál s tím, že bilancuje i on sám. 

Původní text ZDE.

„V prosinci minulého roku papež František otevřel první Svatou bránu roku milosrdenství. V dějinách katolické církve tak je tento celý rok věnovaný milosrdenství pro všechny bez rozdílu. Do této brány, která je symbolem vstupu do rajského pokoje, není možné vstoupit bez usmíření se s druhými lidmi. Toto milosrdenství máme nést do svých rodin, do farních společenství a šířit ho do celé společnosti. Bez vzájemného odpuštění nedosáhneme smíření. Bez smíření nebude jednoty. A bez jednoty naši civilizaci odvane vichr nového věku jako opadané listí,“ pokračoval Duka.

Ve svém komentáři vzpomněl také uprchlickou krizi, která je dle něj důsledkem neřešených problémů sužujících oblasti na Blízkém východě či v severní Africe. „Není možné jen léčit následky, ale je třeba usilovat na místě o nastolení míru a spravedlnosti. Současné přijímání uprchlíků vyžaduje na základě historických zkušeností nikoliv multikulturní přístup, ale takový způsob inkulturace, která respektuje lidskou důstojnost a zároveň i práva a tradice zemí, které nabízejí pohostinství,“ podotkl závěrem.