Kardinál Dominik Duka za komunismu seděl ve vězení za svoji ilegální církevní činnost. Tenkrát nemohl tušit, že se kvůli svým názorům octne na pranýři i v takzvaném svobodném, západním světě, jehož jsme nyní součástí. Nedávno se například „troufale“ postavil proti mazání křížů z kostelů na letácích v Lidlu, jindy mediální frontu pobouřil kritikou masové imigrace či tím, že v gratulacích předsedům politických stran, jež se dostaly do parlamentu, nevynechal ani Tomia Okamuru.

Server časopis-šifra.cz napsal, že za to, že se coby hlava české katolické církve odvážil hájit křesťanské hodnoty a národní zájmy, si sice vysloužil řadu nejrůznějších nálepek v hlavních médiích, ale mezi „obyčejnými“ občany jeho hlas rezonuje. „Dřív vznikla inkvizice kvůli davu, jenž toužil po krvi a lynčoval. Proto se zavedla instituce, která vyšetřovala, jestli to tak vůbec bylo. Dnes tu máme podobný lynčující dav, který se pohybuje po hlavní mediálně-informační dálnici a rozdává rány vlevo vpravo,“ miní kardinál Duka.

Vrátil se i k dobám, kdy skončil v komunistickém vězení. „My jsme žili v době, kdy být ve vězení byla čest. Církev byla pronásledována za nacismu i komunismu. Takováto podzemní činnost byla pro nás něco jako samozřejmost. Bylo to velké dobrodružství, které mělo své bolesti i radost,“ řekl a dodal, že tenkrát v jejich společenství panovala mnohem větší vzájemná podpora. „Tehdy jsem si také při vyšetřování vysloužil titul Germanofilský germanofil. To už dnes zřejmě neplatí, protože k politice paní Merkelové mám určité výhrady,“ dodal.

„Církev nežila ze státních peněz ani z předpisů a výsad, záleželo na síle ramenou, která to společenství nesla. Bylo to úplně jiné prostředí, ve kterém hodnota přátelství, charakteru a odvahy hrála desetkrát větší roli než dnes. A to je to, co mě občas trápí,“ uvedl Duka v rozhovoru pro server Časopis-šifra.cz a zmínil, že nebylo žádné papírování, zato dnes je té byrokracie až moc.