Podle Krogmana funguje kromě válečných zón ukrajinský stát bezproblémově, i co se finanční stránky týká, a české firmy by se neměly bát vzájemné spolupráce. „Trošku by pomohla role státu těm, kteří nemají žádnou zkušenost a potřebují nějaké garance nebo částečné financování. Těm by měla pomáhat Česká exportní banka nebo EGAP, tyto státní instituce. Bohužel ten výkon, co předvádí, je katastrofální,“ kritizuje Krogman v rozhovoru pro server Seznamzprávy.cz. 

„Teď jsme měli jednání na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde se jejich vedení vyjádřilo, že stejně jako s Ruskem od začátku války přerušili styky i s Ukrajinou. To je skandál. Prostě to, co má stát dělat, tak to nedělá,“ štve Krogmana, který se kvůli tomu sešel i s ministrem Síkelou.

„Já jsem se o tom bavil v pondělí večer s panem ministrem Jozefem Síkelou a potěšilo mě, že souhlasil, že toto je potřeba změnit. A Ministerstvo průmyslu už snad dokonce připravuje přesun těchto dvou institucí do své gesce pod Ministerstvo financí,“ hledá pozitiva Krogman.

Tomu se líbí nový projekt Ministerstvo průmyslu a obchodu, které nedávno založilo tzv. byznys klub. „V tom vidím velký smysl, tady stát pomáhá stavět nějaký rámec, rozšířit informace, propojit podnikatele. To je dobrá práce. Bohužel pak člověk vidí, jak nefunguje EGAP, jak nefunguje Česká exportní banka. Prostě je potřeba to rozlišovat. Ve státní správě jsou šikovní pracovití lidé a pak na druhé straně jsou lidé, kteří se jen vezou, kteří jsou nám tam k ničemu a bohužel moc nefungují,“ vrátil se Krogman ke kritice.

Sám se snaží propojovat podnikatele skrze Ukrajinsko-českou obchodní komoru, kterou aktuálně vede. „Chceme propojovat podnikatele. Ukázat, že je možné na Ukrajině fungovat. Dostat informace nejenom k českým podnikatelům, ale i k těm ukrajinským, kteří přicházejí do Česka. Protože je potřeba Ukrajinu co nejvíc propojit s trhem Evropské unie. Ve zboží, ve službách. Ukrajinci toho dokážou hodně vyrobit, Ukrajinci se dokážou uživit, ale potřebují mít kde vůbec prodat své služby. A to jediné okno, které zbylo, je přes hranici EU. Protože okolo mají Bělorusko, Rusko a Černé moře zablokované. A potřebují se dostat do světa se svou produkcí,“ upozorňuje Krogman.

Nejvíce diskutovaný je v poslední době vývoz ukrajinského obilí, které Rusko několik týdnů blokovalo. „Rusko je benzínka maskovaná za stát. Snaží se navyšovat svou tržní sílu vůči ostatnímu zbytku světa a pak nás vydírat přes sílu svých dodávek v plynu, ropě nebo pšenici. Tu také Ukrajině sebrala,“ říká zemědělec s tím, že se to projevuje na cenách po celém světě.

Ukrajina – dokud mohla produkovat levně a vozit to po moři – tak po celém světě byly ceny komodit nízké. Jakmile ten obrazně nejlevnější supermarket – Ukrajina zavřel, tak v tom okamžiku všichni ostatní zvýšili ceny a Ukrajina se umí dostat na světový trh jenom po souši. A to jsou ty drahé přepravní náklady. A proto zůstane cena potravin vysoká tak dlouho, dokud bude Ukrajina zavřená, okupovaná,“ má jasno Krogman.

Větší spolupráce s Ukrajinou by podle Krogmana byla výhodná pro celou Evropskou unii. „Ukrajina umí velmi vhodně doplnit strukturu Evropské unie, která není zase tak bohatá na suroviny. Ukrajina má železnou rudu, Ukrajina má plyn, Ukrajina má tolik plynu, že by to vystačilo nahradit ruské dodávky na třicet let. Všiml si toho Putin, a proto když se tato ložiska v roce 2012 či 2013 objevila, tak sebrali Ukrajině Krym a Doněck–Luhansk, kde jsou ložiska na pevnině, kromě těch v moři okolo Krymu,“ všímá si Krogman a opakuje, že Rusko je benzínka maskovaná za stát.