Jediné, co prozatím ČSSD udělala, je to, že posunula svůj mimořádný volební sjezd na únor místo původně stanoveného termínu na přelomu března a dubna. Boj o vedoucí funkce však zřejmě nepřinese žádné změny – jak píše MF Dnes, do čela strany se nechce ani šéfovi odborů Josefu Středulovi, ani nestranickému hejtmanovi na Vysočině Jiřímu Běhounkovi. 

První tábor MF Dnes nazývá postsobotkovským, kde jeho jádro tvoří Pražáci ovládaní europoslancem a někdejším volebním manažerem pro krajské volby Miroslavem Pochem. Nechybí tam ani místopředseda ČSSD Petr Dolínek, místopředseda strany Jan Hamáček, místopředseda strany Jan Birke či vlivný muž v zákulisí Jaroslav Špaček. Nechybí ani Běhounkova Vysočina a část Sobotkových podporovatelů z jižní Moravy. Blíže k této skupině má také lídr ČSSD Lubomír Zaorálek.

Ve druhém táboře je pak někdejší sociálnědemokratický hejtman Michal Hašek, bývalý brněnský primátor Roman Onderka či bývalý místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Do hry se také vrací bývalý jihočeský hejtman a velký kritik Sobotkova vedení Jiří Zimola. 

Mezi oběma skupinami pak podle všeho lavíruje současný ministr vnitra Milan Chovanec. Pražská skupina se také snaží o Jeronýma Tejce, jenž je však prý stále z politiky zahořklý a chce se v současné době věnovat především advokacii. 

Časopis Týden pak zmiňuje i další možné jméno předsedy strany – plzeňského hejtmana Josefa Bernarda, hovoří se však i o pardubickém hejtmanovi Martinu Netolickém či již zmíněném Běhounkovi. 

MF Dnes pak také uvádí, že pražská parta by po delší licitaci byla ochotna jít do vlády s hnutím ANO, v případě, že se Babiš vzdá premiérské funkce. Na vládě je však ochotna se podílet i druhá skupina. 

Deník pak závěrem uvádí, že socialisté v současné době řeší také prázdnou stranickou kasu. V té souvislosti se jistě děsí slov bývalého šéfa ČEZu Martina Romana, jenž údajně vykládá, že pokud strana skončí v opozici, tak socialisté od společnosti v příštích čtyřech až osmi letech nic nedostanou, protože by to byla neperspektivní investice.