Lidový dům, o nějž šlo, přiklepl Ústavní soud definitivně sociální demokracii před 19 lety. Následně se rozhořel spor o část odměny pro právníka Altnera. ČSSD má nyní naději, že nebude muset vyplatit 338 milionů korun, které si právě jako odměnu a penále nárokují Altnerovi dědici. Ve prospěch Altnera přitom před třemi lety rozhodl Městský soud v Praze. Nejvyšší soud (NS) však nyní uvádí, že Městský soud možná i špatně vypočítal dobu, za kterou by měli Altnerovi dědici nárok na sankci z prodlení. 

Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze z března 2016 měla ČSSD zaplatit Altnerovi v souvislosti se zastupováním ve sporu o Lidový dům odměnu 18,5 milionu korun a smluvní pokutu, která od podání žaloby do vynesení rozsudku činila 318 milionů korun. Nárok byl už v rukou exekutora, ale strana ve stejném roce úspěšně požádala NS o odklad vykonatelnosti. Od té doby se čekalo na verdikt. Vše zdrželo dědické řízení – Altner totiž mezitím zemřel. Ve sporu nyní pokračují jeho potomci Patrik a Veronika.

Nejvyšší soud v červnu verdikt zpřístupnil na elektronické úřední desce. Podle něj není jasné, co konkrétně Altner pro stranu vykonal. NS zdůraznil, že jedinou podmínkou pro vznik nároku na odměnu je advokátem řádně vykonaná činnost. „Odvolací soud přitom vůbec nezjišťoval, jakou právní službu původní žalobce jako advokát pro klienta provedl,“ stojí v rozsudku NS, který připravoval soudce Pavel Horňák v senátu s předsedou Pavlem Krbkem a soudkyní Ivanou Zlatohlávkovou. A právě to nyní musí Altnerovi doložit – důkazy, jakou práci Zdeněk Altner vykonal.

Odvolací Městský soud v Praze otázku nároku na odměnu založil na závěru, že obsah smlouvy i provedení sjednané právní pomoci jsou mezi oběma znesvářenými stranami nesporné. Tento závěr ale podle NS neodpovídá obsahu spisu. Podle NS smlouva dostatečně určitá nebyla. Nejspíš to bude znamenat nutnost vycházet při stanovení odměny ze zákona o advokacii a z advokátního tarifu. Kvůli tomu je nutné, aby Altnerovi dědicové doložili, jaké právní služby advokát pro stranu provedl.

„Rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR spravedlnost ustoupila formalismu, kterého využívá dlužník, který 19 let neplní smlouvu, dehonestoval našeho tátu jako svého věřitele, ale miliardový majetek, který mu táta zajistil, si užívá a inkasuje z něj příjmy,“ uvedli ve vyjádření pro ČTK Altnerovi potomci Patrik a Veronika.

ČSSD tvrdila, že potřebné peníze má zajištěné a situaci by zvládla. V rozpočtu pro letošní rok počítala kvůli sporu s případným výdajem 20 milionů, které nyní nebude muset utratit. „Doufáme, že další řízení bude postupovat rychle,“ uvedl předseda strany Jan Hamáček na briefingu. Rozhodnutí ČSSD přijala podle něho se zadostiučiněním. Strana v posledních letech hospodaří se ztrátou, loni činila více než 33 milionů korun a v roce 2017 hlavně kvůli oslabení ve sněmovních volbách téměř 40 milionů korun.

Hamáček v červnu zdůraznil, že ČSSD není v pozici, že Altnerovým nic nezaplatila. „My jsme jim za dobu trvání sporu zaplatili skoro 70 milionů korun. Jediné, co jsme rozporovali, byla sporná částka podílu na pronájmu Lidového domu, respektive pozemků, ve výši 18 milionů,“ uvedl. Během sporu podle něj narostla astronomická pokuta z částky, kterou sociální demokraté celou dobu zpochybňovali.

Sociální demokraté zaplatili doposud 50 milionů advokátovi Zdeňkovi Altnerovi jako odměnu za právní služby. Dalších 18 milionů zaplatili během soudního sporu věřitelům Altnera, částku by mohli vymáhat zpět. „Samozřejmě nyní nebudeme žádat, vraťte nám 18 milionů. Nic takového neplánujeme,“ uvedl místopředseda ČSSD Ondřej Veselý. Podle vyjádření Altnerových potomků ČSSD jejich otci vyplatila jen 16 milionů korun a nic víc.

Kauza kolem sídla ČSSD, Lidového domu, se táhne přes 25 let. Ústavní soud v roce 2000 určil vlastníkem Lidového domu po šesti letech sporů společnost Cíl, která patří ČSSD. Smlouvu o zastupování ČSSD uzavřel s Altnerem v roce 1997 tehdejší předseda strany Miloš Zeman.