Bývalý středočeský hejtman a někdejší ministr zdravotnictví David Rath si může zase na chvíli oddychnout. Do vězení prozatím nepůjde, protože pražský vrchní soud zrušil rozsudek v jeho korupční kauze, v níž byl nepravomocně odsouzen k osmi a půl letům vězení a propadnutí dvaceti milionů korun. Důvody rozhodnutí soudu nejsou zatím veřejné, neboť dosud nebylo vyhotoveno písemné usnesení o zrušení rozsudku, a tak ani není známo, proč soudci o vrácení kauzy rozhodli.

„Nedostal jsem zatím odůvodnění, tak nic nevím,“ odpověděl deníku Blesk v této souvislosti David Rath na to, zda ví, jaké jsou důvody rozhodnutí soudu. Deníku tak proto ani neřekl, zda rozhodnutí soudu souvisí s podrobným odvoláním z jeho strany z května, které poslal vrchnímu soudu a v němž zmiňoval chyby policie a soudu.

„Zatím nevím, ale odvolání v souhrnu mělo skoro dvě stě stran a zcela rozcupovalo rozsudek. V rozsudku jsou desítky rozporů. Na jednom místě tvrdí něco, co na jiném zase popírá. K tomu přičtěte porušení ústavy při odposleších a další mnohá procesní pochybení včetně angažmá strýce soudce Pacovského,“ vypověděl k tomu také Rath.

Advokátu Karolu Hrádelovi ovšem není jasné, co Rath úplně přesně myslí tvrzením, že „jsou v rozsudku desítky rozporů“. „Já jsem zažil spousty případů, kdy někdo něco tvrdil nebo nějak chápal, a přitom to nebyla chyba. Jedna a ta samá věc se kolikrát dá vyložit několika rozdílnými způsoby. Takže to nemusí být chyba. Žádný seriózní právník se ale nemůže vyjádřit věcně k tomu, oč se v kauze Rath jedná,“ řekl Hrádela ParlamentnímListům.cz.

Zdůraznil, že ani on se nemůže ke kauze exhejtmana vyjadřovat jakkoliv ještě předtím, než usnesení o zrušení rozsudku Vrchní soud v Praze zveřejní.

„Tato kauza není v tuto chvíli na nějaké komentování – tam může být tisíc a jedna věc. Například mohl soud dojít k závěru, že byl špatně ustanovený senát, mohli dojít k závěru, že došlo k porušení práva na obhajobu špatným výběrem ustanoveného obhájce. Cokoliv. Nelze teď dovodit, co se stalo. Média ale k tomuto případu tvrdí, že tam byly vyjmuty procesní právní důvody,“ řekl Hrádela.

Podle něj je ovšem možné, že Rath může mít v něčem i pravdu.

„To bývá obvyklé, že soud dá něčemu (v odvolání) za pravdu, ale je otázka, zda je ta pravda tak zásadní. Protože v nějaké dílčí věci to může být pravda, ale přesto to pro celek nemusí hrát žádnou roli. Uvedu příklad: někdo někoho přepadl, vzal mu peníze, oloupil ho. Budu mít ovšem pravdu, že neměl v ruce revolver, ale pistoli. Nic se přitom na případu nezmění, loupež to stále byla. My nejsme schopní posoudit, co vše se v tomto případu stalo...,“ vysvětlil dále Hrádela a opětovně přitom vyzdvihl, že žádný seriózní advokát nemůže logicky tuto věc komentovat, navíc ještě s přihlédnutím k tomu, když rozsudek Vrchního soudu nebyl zveřejněn a není tak známo, proč soudci o vrácení kauzy vůbec rozhodli.

Byli přeskočeni advokáti v seznamu?

ParlamentníListy.cz se ale již před časem dozvěděly, že zhruba před rokem se ke kauze konala diskuse na právnické fakultě, kde advokáti v Rathově případu kritizovali ustanovení jeho nové advokátky Marcely Ondřejové poté, co dosavadní zástupci Ratha abdikovali. Začáteční jméno Ondřejové je totiž od O, avšak hned druhé ustanovování advokáta bylo od H, což by svědčilo o tom, že byli přeskočeni advokáti podle abecedy, aby případ na Ondřejové zůstal. Proto prý nelze vyloučit, že jednou z těch věcí v rozsudku Vrchního soudu by mohlo skutečně být porušení práva na obhajobu, protože došlo ke specifickému výběru obhájce poté, co Rath vypověděl plnou moc svým obhájcům.

„Mezi advokáty se diskutuje o tom, že Ondřejová nemusela být první na řadě,“ vypověděl ParlamentnímListům.cz zdroj.

Česká advokátní komora (ČAK) ale k tomuto případu ParlamentnímListům.cz sdělila: „V trestním řízení, pokud jde o nutnou obhajobu, tak obviněnému ustanovuje obhájce – používá se k tomu někdy výraz ex offo – soud. Soud obhájce ustanovuje ze seznamu advokátů, kteří jsou ochotni přijímat obhajobu ex offo a každý soud si takový seznam pro své účely vede jak v civilních věcech, tak i v občansko-právních, trestních a ve správních a přiděluje se podle kolečka. To znamená, že soud ví, že teď má přijít na řadu tento advokát, který je v seznamu zapsaný. Je tam abecední seznam a soud si postupně odškrtává, komu přidělil. A prostě ten, kdo přichází v úvahu jako další na řadu, tak tomu přidělí...“

ČAK ovšem na přímý dotaz ParlamentníchListů.cz, zda se tedy seznam obhájců opravdu vždy odvíjí podle abecedy, připustila, že i když je ve většině případů veden podle abecedy, reálně je upraven zákonným předpisem ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu okresních, krajských a vrchních soudů. K tomuto předpisu ovšem prý příliš mnoho podrobností není.

V krabici na víno bankovky

Policie někdejšího politika zadržela v květnu 2012 s pověstnou krabicí na víno, ve které ale nebyl alkohol, nýbrž bankovky. Kauza se týká údajné korupce při veřejných zakázkách financovaných z Evropské unie. Jsou mezi nimi stavební zakázky a modernizace krajských nemocnic. Rath údajně vzal úplatek 16 miliónů korun, dalších šest z celkově slíbených 22 už podle soudu nestihl.

Kauza je rozdělena do dvou částí. Podle žalobce spočívala Rathova role v tom, že coby hejtman schvaloval, jaké materiály k zakázkám se předloží radě kraje. Vedle Ratha je obžalovaná také podnikatelka Lucia Novanská, jejíž případ ale soudce krajského soudu Robert Pacovský oddělil k samostatnému projednání, původně se záležitost týkala jedenáctičlenné skupiny.

Mezi zbylými obžalovanými jsou zejména podnikatelé, za organizátory ale soud označil bývalého poslance a náměstka nemocnic Petra Kotta a jeho manželku Kateřinu – dříve Pancovou –, která šéfovala nemocnici v Kladně. V této skupině padly loni v dubnu tresty až 7,5 roku vězení, obžalovaní se rovněž odvolali.