„Petr Pavel udělal velikou chybu, že tohoto soudce navrhl,“ řekl Václav Klaus úvodem k odložení jmenování Fremra soudcem Ústavního soudu z důvodu informací, které vypluly na povrch ohledně jeho působení před listopadem 1989.
Teď se podle Klause ocitá současná hlava státu v neřešitelném bludném kruhu, z něhož v žádném případě nemůže dobře vyjít. Připomněl i složitější problémy, které musel v této oblasti jako prezident řešit. „Ten hurá styl, s jakým on vstoupil do jmenování ústavních soudců... Já jsem řešil stejný problém, chybělo devět ústavních soudců, když jsem nastupoval do prezidentské funkce. A Senát mi tehdy odmítl devět navržených soudců, to si prezidentu Pavlovi netroufl nikdo udělat,“ zmínil exprezident v pořadu K věci.
Navržení Fremra na ústavního soudce si měl prezident podle Václava Klause nejdříve dobře rozmyslet: „Petr Pavel měl hlavně přemýšlet předem, a ne teď hledat špatné řešení. On měl v souladu se svým celoživotním přesvědčením a chováním říct: ‚Já jsem byl také v komunistické straně, nikomu to nevadí, zvolili mě prezidentem, tak se totéž má stát se soudcem. Myslím, že je to nepřijatelné chování a nepřijatelný názor,“ pokračoval Klaus.
Odmítl argument, že výběr kandidáta nebyl pouze na Petru Pavlovi, který uvedl, že není kován v justičních záležitostech, a proto svolal prezidentský poradní panel. „To je legrační,“ kroutil Václav Klaus hlavou a doplnil: „To nepadá vůbec v úvahu. Prezident navrhuje, a jestli si vybere panel tří lidí, třiceti nebo tří set lidí, je úplně jedno. Schovávat se za něj nemůže, je to jeho osobní rozhodnutí, on musí zvážit všechna pro a proti. Poradní orgán není žádná entita. Je to jednostranně, jednomyslně a svévolně vybraná skupina lidí k obrazu prezidenta. Žádný panel, který nemá žádnou ústavní pravomoc a je čistě náhodně vybraný prezidentem, o ten se opírat nemůže. Jestli to udělal, je to ještě smutnější, než jsem si myslel,“ dodal.
Měla by se podle Klause minulost bývalých komunistických členů ve vrcholných pozicích více řešit? „Jestli pan Fremr chtěl mít velkolepou kariéru už jako mladíček a z toho důvodu vstoupil ke konci 80. let do KSČ, tak ať si ten hořký kalich vypije do dna. Nikdo vstupovat do komunistické strany nemusel. Něco jiného je, když někdo po druhé světové válce vstoupil do KSČ z přesvědčení. Od 60. a zejména 70. let jde ale čistě o charakter každého člověka,“ odpověděl Klaus.
Ať už by Pavel rozhodl o osobě Roberta Fremra jakkoliv, odejde podle Klause s politickým šrámem. V současné situaci totiž nelze najít řešení, které by vyhovovalo všem. „Ať udělá jakékoliv rozhodnutí, utrpí škraloupy. Kvůli Fremrovi se na minulost znovu vzpomnělo a bere se v úvahu. Dobré řešení to skutečně nemá,“ uzavřel Václav Klaus.
Ještě před Fremrovým rozhodnutím Klaus odpovídal na dotaz, zda by neměla přijít v tomto případě spíše jeho vlastní sebereflexe? „Já myslím, že o pana Fremra vůbec nejde, jestli mu někdo nabídl, že půjde do této politicky testované a politicky kontrolované funkce, což ty jeho předchozí nebyly, tak musel zvažovat, jestli na něj budou nějací kostlivci ze skříní z minulosti vytahovat. Myslím, že pan Fremr se přepočítal, myslel, že si na jeho selhání nikdo nevzpomene a nikdo mu to nepřipomene. Teď nese osud toho svého rozhodnutí,“ dodal Klaus.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská