Největší nebezpečí, které nám dnes podle Kavana hrozí, není vojenské, nýbrž to, že nás rusko-ukrajinský konflikt bude stát stále víc a víc peněz, což se podle jeho slov bohužel promítne do životní úrovně českých obyvatel a do dalšího zdražování.

Čeští politici jsou podle Kavana „posedlí“ myšlenkou získat nezávislost na těchto ruských palivech. Jako selhání české politiky vnímá to, že „ruský plyn de facto kupujeme od německého prostředníka místo od Gazpromu“.

• Původní zdroj ZDE

Nevěřícně kroutil hlavou nad tvrzením českých novin, že když Evropská unie ušetří 15 % naší spotřeby, tak se staneme nezávislí na ruském dodavateli: „To nevím, kolik politiků tomu uvěří… Ale asi ano, protože už jsem si zvykl na to, že politik řekne nějakou s prominutím hloupost, noviny to převezmou, zdůrazní to, politik si to pak v těch novinách přečte, uvěří tomu, a začne to dokonce prosazovat, přestože si několik týdnů předtím myslel, že to je hloupost,“ pokračuje Kavan.

Už dnes je vidět, že řada členských států Evropské unie říká, že na těch 15 % snížení spotřeby nepřistoupí. Čili my podle Kavana ale patříme k těm relativně méně početným zemím, které to až přehánějí. „My automaticky jsme ochotní, pokud jde o Rusko, uvěřit tomu nejhoršímu scénáři, a pak ho začít prosazovat ještě v době, kdy je ten scénář jen na papíru nebo v našich hlavách,“ všímá si.

Připustil, že se obává možnosti rozbourání sociálního smíru. „Myslím, že k tomu může dojít. A to beru v úvahu, že na rozdíl třeba od Francie Češi nejsou národem, který se nechá vyprovokovat tak, aby šel protestovat do ulic. Kdyby se ty problémy, které my tu máme a ještě budeme mít, děly v Paříži, tak je Paříž už dneska napěchovaná protestujícími lidmi, na to ji znám dost dobře,“ poznamenal.

Nepokojům ve společnosti se podle jeho odhadu Česko nevyhne: „Já mám obavu, že tentokrát bude hůř. To zdražování už dnes je obrovské. Jestliže lidé v normálních domácnostech místo 25 tisíc budou platit 80 až 90 tisíc, kde na to vezmou? A pokud se to zdražování bude promítat do všech ostatních oblastí – už dneska vidíte energetika, potraviny, ale taky bydlení, doprava a podobně –, tak téměř nikdo toho nezůstane ušetřen. A v tu chvíli, domnívám se, že se vytvoří živná půda pro možné protesty,“ predikuje Kavan.

Je zvědav, zda v září odboráři sáhnou k některým varovným signálům, že by mohli přejít až třeba ke stávce. „Zatím nechtějí, zatím čekají, zda jim vláda vyjde aspoň částečně vstříc. Ale pokud jim vláda nevyjde vstříc, aby to bylo aspoň znatelné, tak nemůžete vyloučit, že se odbory postaví do čela znepokojených a naštvaných, otrávených lidí, kteří budou mít pocit, že nemají co ztratit,“ myslí si.

Vláda měla jít podobnou cestou jako Maďarsko ohledně zastropování třeba cen energií. „Myslím si, že i když se podíváte na okolní státy, začínaje Maďarskem přes Polsko až k Rakousku a dalším zemím, tak všude se vlády snažily situaci svým občanům ulehčit více než u nás. A to bylo pro mě velmi smutné zjištění, já jsem očekával, že vláda pomůže účinněji,“ dodal Jan Kavan zklamaně.