Džamila Stehlíková, jež v současné době figuruje v předsednictvu strany LES, uvádí, že pohár trpělivosti Kazachů s prezidentem Nursultanem Nazarbajevem přetekl. Kazaši jej totiž obviňují z toho, že vlast prodává Číňanům a Rusům. Požadují tak jeho odchod. 

„Poslední kapkou byla novela zákona o půdě, podle které bude od 1. července vydraženo 1,7 milionu hektarů zemědělské půdy, přičemž cizinci budou mít možnost pronajmout si půdu na dobu do 25 let. Na první pohled jde o neškodnou standardní právní normu, podobnou té v Rusku, která umožnila Číňanům pronájem sibiřských pozemků na dobu 49 let,“ poznamenává Stehlíková s tím, že Kazaši však přijali zprávu jako hrozbu národní poroby pod čínskou a ruskou ekonomickou nadvládou. 

Původní text ZDE.

V současné době Kazaši pociťují citelný propad své životní úrovně v důsledku poklesu cen ropy a kovů. Obava z „prodeje vlasti‘ cizincům byla tou poslední kapkou, kterou přetekla trpělivost občanů, a spustila řetězovou reakci živelného celospolečenského protestu. Lidé vyšli do ulic s požadavkem zrušení pozemkové novely a odchodu prezidenta Nazarbajeva,“ všímá si Stehlíková. 

První demonstrace se podle jejích informací uskutečnila 24. dubna, o tři dny později byla další, na té o den později se již zatýkalo. A to mezi protestujícími, kteří otevřeně vyzývali k odchodu prezidenta Nazarbajeva. „Opakuje se represivní scénář z února 2014, kdy byla v Almaty rozprášena protivládní demonstrace po skokové devalvaci národní měny tenge o 19 procent. Tehdy stovka lidí skončila u policejního výslechu,“ podotýká Stehlíková.

„Dokáže prezident couvnout před vlastním lidem a pozastavit platnost zemědělské novely či alespoň vyhlásit na toto choulostivé téma pronájmu půdy cizincům referendum? Ještě pár dnů má míč na své straně hřiště. Kazaši se bojí stupňujícího se ekonomického pronikání Číny do Kazachstánu právem. Důsledky této ekonomické expanze sousední velmoci nelze považovat pro Kazachstán za zcela pozitivní,“ poznamenává dále politička. Podle ní však již Nazarbajev nemůže odvolat svůj souhlas s dlouhodobým pronájmem půdy či další nemalé závazky vůči Číně. 

Stehlíková dále uvádí, že Kazachstán je součástí velkého bloku – Eurasijského ekonomického svazu, sdružujícího ještě Ruskou federaci, Bělorusko, Arménii a Kyrgyzstán. „Tato unie je nejmilejším dítětem ruského prezidenta Vladimira Putina, který by rád viděl v tomto společenství protiváhu Evropské unie. Eurasijský svaz je klíčovým Putinovým nástrojem, jak udržet ruský ekonomický a politický vliv v postsovětském prostoru. Do jisté míry můžeme předvídat Putinovy myšlenkové pochody dnes, když se rýsuje kazašský Majdan. Ohrožení pozice prezidenta Nazarbajeva, kterého pojí s Putinem vzájemné závazky v rámci Eurasijského bloku, by mohlo znamenat pro Rusko ztrátu další významné zóny vlivu,“ dodává Stehlíková. Podle ní Rusko může kdykoliv přijít na pomoc, aby zachránilo prokremelsky naladěného diktátora bez ohledu na názor obyvatelstva. 

„Kyjevský Majdan byl podle Putina organizován Američany a s nimi spolčenou Evropskou unií s cílem oslabit vliv Ruska v jeho nejbližším sousedství. Koho obviní Moskva kvůli kazašskému Majdanu?“ táže se Stehlíková. Jak následně uvádí, již druhý den po nepokojích v Atyrau uvedl Nazarbajev informaci, že nepokoje vyvolávají provokatéři zevnitř a zvenku. „Zbývá najít vnějšího nepřítele. Že by zase – volby-nevolby – Američané?“ ptá se bývalá ministryně.

„Ukrajinského scénáře – příchodu zelených mužíčků do severního a západního Kazachstánu – se Kazaši bojí ještě více než záboru zemědělské půdy Číňany. Ale všichni se shodnou na jednom – samovláda prezidenta Nazarbajeva musí skončit za každou cenu,“ uzavřela Stehlíková s doufáním, že se Kazachstán nezmění v bojiště, což by mohlo mít vliv i na celý kontinent.