Nedaleko českých hranic – a také německých –  leží v Polsku velký hnědouhelný důl a k němu přiléhající elektrárna Turów. Poláci se rozhodli jít s těžbou uhlí více do hloubky a blíže českému území. Což vyvolalo mezinárodní spor, který řeší Evropská unie. Obyvatelé obcí u hranic, zvláště pak té s přiléhavě znějícím názvem Uhelná, se bojí, že přijdou o vodu. Česká republika podala proto kvůli Turówu na Polsko letos v únoru žalobu k Evropskému tribunálu. A ten k překvapení asi všech rozhodl v květnu poměrně jasně ve prospěch České republiky a vydal předběžné rozhodnutí k zastavení těžby v dole do vynesení konečného rozsudku. Žádným překvapením však už není, že provozovatel dolu, energetická společnost PGE, těžbu v tomto povrchovém dole nezastavil. Proti byly i hornické odbory, které rozhodnutí soudu považují za ohrožení pracovních míst a energetické bezpečnosti Polska. Na jejich stranu se přidal poté i polský premiér Tadeusz Morawiecki, který uvedl, že Polsko odmítne splnit předběžné opatření evropského soudu. Argumentoval tím, že přerušení prací v dole a provozu sousední elektrárny by bylo ekologickou a energetickou katastrofou.

Nechceme výpalné

Nyní se rýsuje dohoda mezi českou a polskou vládou. V případě, že by k ní došlo, stáhlo by Česko svoji žalobu. Dohoda se ovšem nelíbí ekologickým aktivistům ani některým obyvatelům z dotčených obcí. Jejich zástupci se tak sešli na protestní demonstraci ve středečním parném odpoledni před libereckým krajským úřadem. Zorganizovala ji iniciativa za ochranu klimatu Rodiče za klima pod názvem Turów. Nehandlujte. Řešte. Na úvod vystoupila předsedkyně spolku Anna Kšírová. „My nechceme, aby se budoucnost celého velkého regionu na hranici tří států vyřešila na základě výpalného, což vpodstatě miliarda korun, kolem které se ta dohoda točí, je. My jsme teď v mnohem silnější pozici, než jsme byli dřív díky rozhodnutí soudního dvora Evropské komise, které konečně přivedlo Polsko k jednacímu stolu. Vidíme, že se jejich postoj mění. V pátek vydal polský náměstek ministra pro klima prohlášení, že by vlastně bylo dobré přemýšlet o tom, že by se těžba v Turówě ukončila předčasně. A to všechno nám hraje do karet,“ řekla.

„Přesto od českých politiků v jejich vyjádřeních pro média slyšíme jen to, že nechceme mluvit Polsku do jejich energetického mixu, nechceme vlastně, aby těžba uhlí končila dříve. Nejsou to pro nás dostatečné požadavky. Nejsou v souladu s tím, co nám říkají vědci o tom, jak nás ohrožuje změna klimatu, nejsou v souladu s tím, co se kolem Turówa děje,“ uvedla s tím, že už dnes vědí, že důl Turów stojí za tím, že lidem v blízkých obcích mizí voda ve studních. „Kromě toho tak kvůli spalování a těžbě tam končí předčasně ročně životy dvě stě lidí. Každý rok tam vznikají škody na zdraví ve výši 15 miliard korun. Každý rok elektrárna vypouští obrovské množství emisí oxidu uhličitého, který poškozuje naše klima,“ sdělila.

Co tedy od vlády a Libereckého kraje chtějí? „V první řadě, aby dohoda, která se připravuje a o které se jedná, byla transparentní. My v tuto chvíli se můžeme doopravdy jenom dohadovat na základě vyjádření různých politiků a náměstků v médiích, ale nevíme, co tam je. To je potřeba, aby se změnilo. Chceme také, aby součástí dohody bylo ustanovení, že se těžba nesmí přibližovat k českým hranicím, protože jak se ukazuje, problémy, které tam vznikají, jsou pravděpodobně ještě o dost větší, než se předpokládalo,“ konstatovala.