Volby do Evropského parlamentu ukázaly, že lidé přestávají věřit v sílu voleb. Volební účast pod dvacet procent je varujícím signálem pro politiky, že jim lidé nevěří, přestávají věřit, že změna u vládního kormidla může přinést nějakou změnu. Jak na to vlastně přišli?  

„Především v nedůvěře v nápravu vážných společenských problémů a v malé víře ve spravedlnost. Vicepremiér Andrej Babiš třeba řekne, že jen v auditech provedených v rezortech jeho strany byly zjištěny vážné nesrovnalosti v zakázkách ve výši šestnácti miliard korun. Lidé čekají, co se bude dít, ale jako obvykle se neděje nic. Stejně jako u desítek vážných zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu; takže se nakonec lidé ptají, k čemu ta jejich poctivá kontrolní práce je a úřad vůbec. Možná, že někde k nápravě na základě zjištění NKÚ došlo, ale buď se to nedozvíme, nebo to jako všechny skromné pozitivní zprávy v médiích zapadne,“ upozorňuje autor.

Občané si všimnou spíše zpráv negativních - např. kauzy nehody politického podnikatele Romana Janouška, která se vleče už poměrně dlouhou dobu. Lidé mohou získat pocit, že se nedovolají spravedlivých zákonů nejen od politiků, ale spravedlnosti se jim nedostane ani od soudů. Veřejné dění je jim proto stále více lhostejné, a to je cesta do pekel. „Nebojte se nepřátel, v nejhorším vás mohou zabít! Nebojte se přátel, v nejhorším vás mohou zradit! Bojte se lhostejných, neboť při jejich přihlížení a tichém souhlasu se děje vražda i zrada!" cituje závěrem autor slova polského básníka Bruna Jasieńskiho.