Minulé volby do Evropského parlamentu poznamenala nejnižší volební účast v historii celostátních voleb v České republice. K urnám přišlo pouze 18,2 procenta voličů. "Čtyři mandáty pro sociální demokracii je realistický výsledek v okamžiku, kdy byla extrémně nízká volební účast," řekl novinářům tehdejší předseda ČSSD a premiér Sobotka. Sociální demokraté dosud měli sedm europoslanců.

Na úkor sociální demokracie ve volbách posílilo ANO, které získalo, stejně jako ČSSD a TOP 09 se STAN, čtyři mandáty. Předseda ANO Andrej Babiš, jehož hnutí bylo ve vládní koalici s ČSSD a KDU-ČSL, po volbách řekl, že ANO mělo větší volební potenciál. Odmítl, že by výsledek voleb mohl mít vliv na postavení hnutí uvnitř vládní koalice či na domácí politickou situaci.

Krom čtyřmandátových ANO, TOP 09 a ČSSD uspěly ještě KSČM, KDU-ČSL (po třech mandátech), ODS (dva mandáty) a vůbec poprvé i Strana svobodných občanů - jediný mandát získal předseda strany Petr Mach.

Poměrně těsně se do Evropského parlamentu nedostali Piráti a Strana zelených. Obě politická uskupení poté podala stížnost kvůli pětiprocentní hranici nutné pro vstup mezi evropské poslance. Piráti získali 4,78 procenta hlasů, zelení 3,77 procenta. Svorně tvrdili, že klauzule omezuje poměrné zastoupení politických proudů a nemá praktický význam - po eurovolbách nikdo nesestavuje vládu, a tak neexistuje zájem na stabilním a přehlednějším parlamentním prostředí s menším počtem frakcí. Předsedové zelených i Pirátů Ondřej Liška a Ivan Bartoš krátce po volebnímu neúspěchu rezignovali.

V červnu 2015 Ústavní soud zamítl návrh na zrušení pětiprocentní vstupní klauzule, která podle nálezu neporušuje principy demokratického právního státu a brání přílišné fragmentaci europarlamentu. Výsledky voleb se staly definitivními 10. června, když volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zamítl v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu podnět České pirátské strany.

Nově zvolení poslanci za ČR se v Evropském parlamentu začlenili do šesti politických frakcí. Poslanci za ANO posílili Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), zástupci TOP 09, STAN a KDU-ČSL frakci Evropské lidové strany (EPD) a sociální demokraté Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D). Komunisté zůstali ve frakci Konfederovaná skupina evropské sjednocené levice/Severské zelené levice (GUE/NGL), poslanci za ODS v Evropské konzervativní a reformní skupině (ECR) a zástupce Svobodných Mach vstoupil do frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD).

Po rozdělování do výborů získali čeští europoslanci místa v některých významných výborech, například v rozpočtovém, právním, pro průmysl a pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Pavel Telička (za ANO, nyní hnutí Hlas) se později, v lednu 2017, stal jedním z místopředsedů Evropského parlamentu.

Během současného volebního období byly mezi europoslanci za ČR dvě personální změny. V lednu 2016 zemřel Miroslav Ransdorf (KSČM), nahradil ho Jaromír Kohlíček. V srpnu 2017 oznámil rezignaci na funkci europoslance Petr Mach, který se rozhodl věnovat kampani své strany před sněmovními volbami. Nahradil ho Jiří Payne.

Evropské volby v roce 2014 částečně obměnily i český parlament. Ve Sněmovně skončili exministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil (nezařazený, nyní TOP 09), Stanislav Polčák (TOP 09 a Starostové) a Kateřina Konečná (KSČM). V senátním obvodu Praha 10 se museli konat doplňovací volby, neboť se europoslancem stal také dosavadní senátor za TOP 09 a Starosty Jaromír Štětina.

Výsledky voleb do EP v ČR v roce 2014:

Českými europoslanci po celou dobu byli Pavel Telička, Petr Ježek, Dita Charanzová, Martina Dlabajová (ANO), Jiří Pospíšil,  Luděk Niedermayer, Jaromír Štětina, Stanislav Polčák (TOP09/STAN), Jan Keller, Olga Sehnalová, Miroslav Poche a Pavel Poc (ČSSD), Miroslav Ransdorf, Jaromír Kohlíček (Ransdorfův náhradník), Kateřina Konečná, Jiří Maštálka (KSČM), Pavel  Svoboda,  Michaela Šojdrová, Tomáš  Zdechovský (KDU- ČSL), Jan Zahradil, Evžen Tošenovský (ODS), Petr Mach a po jeho odstoupení Jiří Payne (Svobodní).