Rusko svým vstupem do konfliktu v Sýrii znovu získalo status světové velmoci a doposud všechny Putinovy plány vycházejí. Reportáže na ruském Kanálu Jedna oslavují přesnost náletů a zároveň mohou ukazovat na americké neúspěchy, například nedávné bombardování nemocnice v afghánském městě Kunduz, během kterého zemřelo 19 lidí, včetně pracovníků organizace Lékaři bez hranic.

Televize však mlčí o civilních obětech, za kterými stojí ruské nálety. Podle různých neziskových organizací se však jedná o tucty mrtvých.

Zároveň se v ruské televizi opakuje Putinův proslov na půdě OSN, ve kterém se ruský prezident kriticky vyjadřoval na adresu USA a jejich politiky na Blízkém východě. „Uvědomujete si, co jste udělali?“ ptal se Putin. Ten svým přesunem jednotek do Sýrie zahnal Baracka Obamu do kouta a tomu nezbylo, než si s Putinem sednout a celou situaci projednat. A v Rusku je to vnímáno jako Obamova iniciativa a uznání Ruska jako hlavní síly syrského konfliktu.

K tomu je nutné podotknout, že angažmá v Sýrii dokázalo odvrátit pozornost od konfliktu na Ukrajině jak doma, tak i ve světě. A také povzneslo ruského národního ducha na vyšší úroveň, čímž umožnilo ruskému obyvatelstvu zapomenout na ekonomické problémy jejich země.

Přestože Rusko tvrdí, že jeho hlavním cílem je Islámský stát a jeho spojenci, spíše se snaží o zabezpečení Damašku a svých vlastních vojenských základen. Avšak alespoň navenek je hlavním nepřítelem Islámský stát. „Jen to umožní Putinovi dosáhnout konkrétních výsledků a ukázat Obamovi, jak Putin jako opravdový muž zvítězí tam, kde se Obama potýká jen s ostudou,“ uvedla ruská politiká komentátorka Julia Latyninová.

Mnozí vojenští analytici jsou však toho názoru, že samotné nálety výsledků nedosáhnou. Putin si však pevně stojí za svým, s tím že žádná pozemní ofenzíva nepřichází v úvahu. Podle uznávaného odborníka na Blízký východ Georgije Mirského ale ani s Putinovou podporou nedokáže Asad víc než ubránit území, které již kontroluje. Tvrdí, že může dojít k další eskalaci konfliktu, pokud se do něj nechá Rusko ještě více zatáhnout.

Je však nutno podotknout, že jeho současná vzdušná podpora v bojích je pro něj výhodná. Vzhledem k tomu, že Islámský stát postrádá protivzdušnou obranu, může proti nim Putin bojovat beze ztrát na životech, aniž by tak riskoval možnou negativní reakci ruské veřejnosti.

Mirskému však dělají starosti i samotné nálety. Bombardováním totiž může Putin připravit o život nejen ozbrojence, ale i sunnitské místní obyvatele, „čímž by mohl obrátit zraky islámských teroristů k Rusku a ulehčit jim tak nábor ruských dobrovolníků“. Je totiž třeba říci, že většina ruských muslimů jsou právě sunnité. A právě tito radikální islamisté představují opravdové nebezpečí pro Rusko. „Amerika nebude posílat teroristy do Moskvy, aby tam podnikali bombové útoky, ale tihle fanatici by klidně mohli,“ komentuje situaci Mirský.