Rychetský v rozhovoru pro server Seznamzprávy.cz uvedl, že svoji možnou kandidaturu na prezidenta již vyloučil a není mu ani líto, že nekandidoval v minulosti. „Není mi líto, že jsem na prezidenta nekandidoval. Těch důvodů, proč jsem nabídky kandidatury odmítal, je více,“ uvedl Rychetský.

Už po konci Václava Havla v úřadu ho prý oslovily politické kluby napříč spektrem. „Odmítl jsem to ne proto, že moje žena z toho měla hrůzu, ale proto, že pro mě v tu chvíli práce prezidenta byla méně inspirující než možnost působit v Brně na Ústavním soudu. Funkce prezidenta je spojena s řadou reprezentativních funkcí, převážná část těch funkcí je ceremoniální a v mém životě je důležitější ta konkrétní práce,“ vysvětloval Rychetský, proč ho úřad prezidenta nelákal.

Rychetský si totiž prezidenta v parlamentní demokracii představuje jako osobu, která by měla spíše moderovat a zahlazovat konflikty. „Jsou okamžiky, kdy je prezident dominantní figurou s ohromnou mocí, třeba když jmenuje soudce Ústavního soudu,“ připustil Rychetský. „Jindy je ale tím, kdo má situaci moderovat a zahlazovat konflikty. Kdo má nastolit politiku dialogu, a ne politiku nepřátelství,“ uvedl předseda Ústavního soudu.

„A podle mě je hrubá chyba, že se zavedla přímá volba prezidenta. Ne, že bych si nevážil většinové vůle národa, ale volba v demokratickém parlamentu, který je politicky velmi barevný, přinutí strany, aby si zvolily osobu, která je bude spojovat. Všelidová volba má ale za následek rozdělení,“ prohlásil Rychetský a vyjádřil se také k osobě současného prezidenta Miloše Zemana.

„Každý, kdo přišel na Pražský hrad po Václavu Havlovi, to měl těžké. Havel díky svým mravním hodnotám dal laťku hodně vysoko. Ale pokud jde o druhé funkční období, nejsem dnes šťastný, kdo na tom Pražském hradě sedí. Neříkám, že selhal, ale mě Miloš Zeman zklamal,“ zhodnotil Zemanovo druhé funkční období.

Vyjádřil se také k článku 66 Ústavy, který byl hojně diskutovaný na podzim při Zemanových zdravotních komplikacích. „Nikdo ze soudců Ústavního soudu nevnímá článek 66 jako sankci na prezidenta nebo jeho potrestání. Byl do Ústavy vložen v jeho prospěch, aby se mu v situaci, kdy mu stav neumožňuje výkon funkce, ulevilo. Aby se neodstraňoval, ale jen trochu posunul a jeho kompetence by přešly na jiné instituce,“ vysvětlil Rychetský, že Ústava nemá za cíl zbavovat prezidenta funkce, ale spíše mu vypomáhat.