Mičánek však jedním dechem dodává, že není zastánce udělování azylu na neomezeně dlouhou dobu. Dle jeho názoru bychom uprchlíkům měli poskytovat pouze časově omezenou ochranu, než se situace v jejich domovině uklidní. A mezitím učinit vše, aby byli na návrat připraveni.
Generál je totiž přesvědčen, že sami uprchlíci se budou chtít vrátit zpět do svých domovin. „Vezměte si třeba řeckou občanskou válku. Měli jsme tady velkou vlnu Řeků, kteří odešli ze své země před diktaturou, ale poté se spousta vrátila zpět. Je to jejich domov, kde mají všechny vazby,“ říká Mičánek.
Z pozice děkana elitní školy NATO v Římě generál vzkazuje, že Severoatlantická aliance není organizací, která by měla řešit hrozbu typu migrační vlny. Může pomoci, ale hlavní tíha a odpovědnost prý leží na jednotlivých zemích a na EU. Ta má dle generála potenciál, aby situaci, která vznikla v souvislosti s migrační vlnou v regionu jižní Evropy nebo některých zemí Balkánu, vyřešila.
Mičánek si proto nemyslí, že by NATO mělo vyhovět nedávné prosbě Německa a Turecka, aby kontrolovalo hranice kvůli migrační vlně. Podle generála jde většinou o selhání na národní úrovni. „Vezměte si Turecko. To je obrovská země s půlmilionovou armádou a silnou policií. Kdyby chtěli, svoje hranice neprodyšně uzavřou a zlikvidují pašeráctví. Ale existují zájmy turecké vlády, která chce situaci v Sýrii a dlouholetý konflikt s Kurdy využít ke zlepšení vyjednávací pozice vzhledem k EU, případně dostat tři miliardy eur za rok na pomoc uprchlíkům,“ odhalil Mičánek motivy liknavosti Turecka k zastavení uprchlické krize.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš