Ústavní soud nyní má jen čtrnáct soudců místo předpokládaných patnácti, opustila jej ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, která zamířila k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Byla jednou ze dvou soudkyň – žen.

Rychetský doufá, že na její místo opět usedne žena. „Dřív nebo později bude nezbytné, aby prezident našel osobu, která získá souhlas i v horní komoře Parlamentu, která by to volné místo obsadila. Snad si na Hradě uvědomují, že nový soudce by měla být žena. Nebylo by dobré, aby tam z patnácti soudců zůstala pouze jedna žena,“ řekl Rychetský s tím, že spoléhá na „moudrost prezidenta a Senátu“. Za mnohem závažnější považuje, že Nejvyšší správní soud nemá stále svého předsedu.

Rozhodně ale skutečnost, že je Ústavní soud a Nejvyšší správní soud nekompletní, nesouvisí s tím, že by prezident špatně vykonával svou funkci. „Prezident to neměl v poslední době jednoduché, byl vážně nemocen, v první řadě musel řešit problém vlády,“ zastal se hlavy státu.

Nakonec jmenování nové vlády proběhlo de facto hladce a nedošlo na posuzování kompetenční žaloby, kterou chystal předseda vlády Petr Fiala (ODS) kvůli možnému nejmenování ministrů. „Pro právníka by to byla zajímavá kauza, protože by se řešilo, zda je to vůbec kompetenční spor. To bychom nebyli schopni vyřešit za týden,“ uvedl, že proces v takové otázce by byl zdlouhavý.

„Není pochyb o tom, že prezident jmenuje členem vlády toho, koho mu navrhne premiér, jiná procedura není přijatelná. Pak jsou ale spory o to, jestli je tím návrhem vázán, jestli je jím vázán absolutně nebo jestli v některých případech může tomu návrhu nevyhovět a požadovat jiný návrh. Zatím se spor mezi vysokými ústavními činiteli řešil v jejich dialogu, zatím je neřešil soud. Pro společnost a pro politickou atmosféru v zemi by nebylo dobré, aby to soud řešil,“ míní Rychetský.

Ani po této zkušenosti podle Rychetského není namístě úvaha, aby se poupravil text, kdy prezident jmenuje na návrh předsedy vlády ministry. „Myslím, že to není potřeba,“ zamračil se Rychetský.

Následně prozradil, co on sám nyní čeká od nové Fialovy vlády. „Musím být zdrženlivý. Nemá to jednoduché, problém pandemie je problém, který mi jako právníci vnímáme jako konflikt dvou hodnot, které si zaslouží ochranu. Jednou hodnotou je svoboda jednotlivce, který je omezován, a na straně druhé je ochrana veřejného zdraví.

Ústavní soud dávno dospěl k závěru, že ty jednotlivé ústavou chráněné hodnoty a lidská práva a svobody nejde seřadit jednou pro vždy podle důležitosti. V každé kauze má přednost ta či ona hodnota s ohledem na okolnosti,“ zdůraznil předseda Ústavního soudu k některým protiepidemickým opatřením.

Jako nepřijatelná a protiústavní opatření zmínil třeba uzavření hranic. „Po zkušenostech z minulého režimu není možné nikomu bránit v odchodu i v návratu,“ dodal.

Pandemie s sebou přinesla také pomyslnou čáru mezi očkovanými a neočkovanými. Senátoři se obrátili na Ústavní soud kvůli povinnému očkování. „Jak budeme posuzovat tento čerstvý návrh, nevím. Před lety jsme judikovali, že stát má v situacích, které to vyžadují, právo nařídit povinné očkování,“ zmínil třeba poválečnou dobu či plané neštovice, tuberkulózu apod.

„Řekl jsem ale v jisté situaci... Ústavní soud není zrovna složen z odborníků a epidemiologů, kteří by byli schopni posoudit, že teď taková situace je, či nikoli. V mediálním prostoru jsou názory odborníků a profesorů a jsou naprosto rozporuplné. Jak si s tím ÚS poradí, nelze odhadnout, záleží na kvalitě toho, kdo ten návrh předkládá a jak jej zpracuje,“ doplnil Rychetský.

Závěrem okomentoval také zmrazení platů soudců. „Nechci se k tomu vyjadřovat, že už je stoprocentní, že to k nám ten či onen soudce předloží a bude se soudit. Máme prejudikováno, že jsme řekli, že není možné snížit platy soudců. V té otázce zmrazení platů... v jednom případě, kde jsem byl já soudcem zpravodajem, jsme posvětili, že to okolnosti legalizují. Ale jak rozhodneme v budoucnu, to nevím,“ dodal Rychetský na závěr.