„Nekritizuji vládu jako vládu,“ poznamenal Kalousek s tím, že kritizuje jednu jedinou věc – neudržitelné hospodářství, které projektuje do roku 2025, a některá populistická rozpočtová opatření. „Kritizuji to, protože se tomu věnuji pětadvacet let. Když neudržitelně hospodařila Babišova vláda, kritizoval jsem to v podstatě stejnými formulacemi. Teď s údivem zjišťuji, že ti, kteří mi za to tleskali, mě nyní peskují, i když říkám věcně stále to samé. Akorát že se vyměnila ta vláda. Ale to není proti vládě jako takové, to není kritika pro kritiku. To je poměrně zoufalé naléhání, protože musíme mít dlouhodobě udržitelné hospodaření,“ poznamenal Kalousek.

Je rád, že se vláda nedopustila příliš populistických kroků, kdy například nepřistoupila k plošným regulacím cen. Kritizuje však dvě opatření, která podle něj jdou proti vlastní vládní strategii. „Já jsem vždy velmi podporoval, když říkali, že si nemohou dovolit plošná opatření. Skutečně nemohou. Ale sotva to všem vysvětlili, udělali první plošné opatření. Snížení spotřební daně z benzinu na čtyři měsíce, což opravdu nedává žádný smysl. To jsem velmi kritizoval. A ještě víc kritizuji téměř plošné opatření 5000 korun na dítě do každé rodiny s ročním hrubým příjmem do milionu korun. Protože je to také jednak svým způsobem plošné. Tu pomoc dostane řada domácností, které by se bez ní obešly,“ zmínil Kalousek.

„Kritika se ani tak netýká způsobu, jak vláda bojuje s inflací, ale že nechce řešit ten obrovský problém, který řešit slíbila, a to je strukturální deficit našich veřejných rozpočtů,“ dodal exministr financí. „Když vyrábíte strukturální deficit, tak lidé, kteří tomu příliš nerozumějí, jsou šťastni. Protože buď víc dostávají, nebo méně platí. Strukturální deficit tady vznikl tak, že Babišova vláda neúměrně nafukovala povinné výdaje státu, aniž se starala, kde na ně vezme peníze. Konečnou ránu tomu zasadilo hlasování o daňovém balíčku na podzim 2020, kterému se mediálně říká zrušení superhrubé mzdy. Ale vůbec není problém, že byla zrušená superhrubá mzda, to nevadí, ta měla být zrušena. Byla však zrušena tak, že z příjmů vypadlo přes 100 miliard ročně, aniž by se někdo staral, kde snížit výdaje,“ podotkl Kalousek, který podle svých slov stojí za každým krokem, který udělal zhruba před deseti až dvanácti lety. Někteří jeho kritici přitom tvrdí, že jeho škrty byly tehdy příliš drsné.

„Co bych výrazně změnil, byla komunikace. Byla možná příliš málo empatická. Tuto vládu nemusejí čekat tak drsné kroky, ale nějaké udělat musí. Pokud chce likvidovat strukturální deficit, tak se vláda opravdu nevyhne větám: Někdo méně dostane, nebo: Někdo víc zaplatí. Zatím se mi zdá, že se jim do toho vůbec nechce. Čímž ale nesplní slib, že zastaví to hrozivé zadlužování,“ dodal.