Svoboda už minule pro ParlamentníListy.cz řekl, že je stále nutné hledat diplomatické řešení válečného konfliktu a pro Rusko i Ukrajinu musí jít o dohodu win-win. Tedy stav, ve kterém obě strany něco získají. Ukrajina a Rusko ale už vyjednávat přestaly, jak daleko a nakolik reálná je tedy ona dohoda? „Je špatně, že vyjednávání skončila, a pořád je vidím jako jediné možné řešení. Nejsem schopen říci, kdy k tomu dojde, ale jednat se má. Opak svědčí o tom, že nabídnutý kompromis není pro obě nebo jednu stranu přijatelný,“ řekl bývalý ministr zahraničí.

Zlomit tuto situaci by podle jeho názoru mohly i vedlejší negativní dopady války na ukrajinském území. „Týkají se například dodávky obilí do Afriky, kde je situace velmi vážná. A vážnost situace je dána tím, že je tady už 1,6 miliardy lidí ohroženo hladem a zvedá se počet lidí, kteří budou mít potíže s nedostatkem potravin. Takže válka má mimo jiné velké dopady na potravinovou výživu,“ uvedl s tím, že výpadky ovlivňují celý svět a některé země jsou závislé na dodávkách obilí z Ruska i Ukrajiny. Jako příklad uvedl Egypt, subsaharskou Afriku nebo Turecko. „I tyto sekundární dopady války mohou mít vliv na vůli států jednat,“ podotkl. „Lidé v Africe nejsou těmi, kdo budou mít potravin méně. Oni nebudou mít potraviny, a to je podstatný rozdíl. Dostanou se do zoufalé situace a budou dělat zoufalé činy, hrozí lavina nové nelegální migrace tam, kde potraviny jsou, což je bohatá Evropa,“ varoval Cyril Svoboda. Dále uvedl, že Ukrajina si vede velice statečně, ale stále potřebuje pomoc, která přichází ze Západu.

Kissingerovo vyjádření testuje veřejné mínění

Okomentoval také nedávný výrok Henryho Kissingera, bývalého ministra zahraničí Spojených států amerických, který pronesl na Světovém ekonomickém fóru ve Švýcarsku. Kissinger řekl, že Ukrajina by se měla vzdát části svého území a respektovat uspořádání před započetím války. Svoboda k tomu uvedl dvě poznámky. „Číslo jedna je, že přesně tohle je Henry Kissinger. Takhle dojednal mír mezi Izraelem a Egyptem území za území. Oba státy se musely vzdát části svého území. To je Kissinger, od něho mě to nepřekvapuje, jde o jeho metodu, která úspěšně vedla k míru,“ vysvětlil lidovecký politik.

„Číslo dvě je, že Kissinger nejsou Spojené státy americké a zároveň jsou Spojené státy americké tím, že existuje jakýsi balónek, co tomu řekne veřejnost. Kissinger je sice soukromá osoba, ale zároveň může testovat, co očekává veřejnost. Když to řekne Kissinger, je to něco jiného než nějaký redaktor novin nebo bezvýznamný politik. Kissinger je legenda, která něco řekla a nyní se testuje, co na tu legendu říkají občané Ukrajiny, Evropy, Spojených států…,“ popsal. Na otázku redakce, kdo veřejné mínění testuje, uvedl, že například zpravodajské služby. Zapochyboval rovněž, že by mohlo jít pouze o vyjádření Kissingerova názoru. „Kdybych já měl rozhodovací pravomoci, jako první bych sledoval, jaký skutečný dopad má vyjádření Kissingera, a maximálně bych ho využil. Místo kopání do jeho osoby, co si to dovoluje říci, by mě zajímal faktický dopad na to, co říká,“ poznamenal Cyril Svoboda.

Budou se Rusové mstít na ukrajinských vojácích?

Mary Ellen O’Connellová, profesorka mezinárodního práva v Notre Dame v Indianě, vyjádřila obavu ohledně soudních procesů s ruskými vojáky v Ukrajině. Právě tamní soud rozhodl o doživotí pro ruského vojáka, který zastřelil civilisty. Profesorka v rozhovoru pro agenturu Associated Press, jak uvedl server Aktuálně.cz, tvrdí, že podobné procesy nahrávají Rusku k procesům vlastním. Může to vyvolat ruskou pomstu, což by bylo špatné pro ukrajinské vojáky v ruském zajetí.