„Jsme znepokojeni tím, jakým směrem se západní civilizace ubírá. I když v současné době působí mocné ideologicko-politické síly, které se chystají tuto civilizaci zevnitř zničit, jsme přesvědčeni, že mnohé z jejích výdobytků mají stále potenciál sloužit jako vodítko pro spravedlivou, mírovou a prosperující budoucnost celého lidstva,“ stojí v Deklaraci o západní civilizaci („Western Civilization Declaration“), která byla zveřejněna 1. října 2024 prostřednictvím švýcarského Liberálního institutu. 

Deklaraci publikovali Philipp Bagus a Michael Esfeld s cílem upozornit na klíčové hodnoty, které podle nich formovaly západní civilizaci a jsou stále důležité pro budoucnost lidstva. Patrony deklarace jsou bývalý český prezident Václav Klaus, kanadský psycholog a profesor Jordan B. Peterson a argentinský prezident Javier Milei, který letos v červnu převzal Výroční cenu Liberálního institutu za jeho přínos k rozvoji liberálního myšlení.

Deklarace byla zveřejněna i spolu s dalšími 106 jmény prvních pozvaných podporovatelů. Její hlavní myšlenky se soustředí kolem individuálních svobod, právního státu, soukromého vlastnictví a volného trhu a jsou vyjádřeny ve čtyřech základních bodech.

První bod deklarace zdůrazňuje myšlenku, že základem západní civilizace jsou jednotlivci, kteří jsou obdařeni rozumem, a tím pádem schopni svobodného myšlení a jednání. Tyto myšlenky vycházejí z antické filozofie a židovsko-křesťanského učení o důstojnosti člověka. Osvícenství tento koncept dále rozvíjelo a sekularizovalo, což vedlo k přesvědčení, že každý člověk je obdařen schopností rozumového uvažování, a tím pádem i svobodou ve svém myšlení a jednání.

Právě tato individuální svoboda je autory deklarace vnímána jako to, co jednotlivce spojuje s ostatními lidmi – univerzální rozum je totiž tím, co „lidstvo spojuje a vede k uznání každé lidské bytosti jako individuální a jedinečné osoby s důstojností a nezadatelným právem na sebeurčení“. Naopak deklarace varuje před konceptem skupinových identit, které jsou založeny na „rasové, genderové, náboženské či jiné“ příslušnosti.

Druhý bod se zaměřuje na dosažení pokroku díky individuálním právům, zejména právu na život, svobodu a majetek. Mezi tyto úspěchy pak patří například zrušení otroctví, vymýcení rasismu a kmenové příslušnosti jakož i rozvoj vědy a právního státu.

„Západní civilizace vzkvétala, protože tyto individuální svobody umožnily spontánní vznik komunit a společností založených na dobrovolných interakcích, nikoli na donucování ze strany centrální autority,“ píše se v deklaraci.

Třetí bod propojuje individuální svobody s ekonomickým a vědeckým pokrokem. Autoři tvrdí, že volné trhy a kapitalismus umožnily lidem efektivně využívat své zdroje, což vedlo ke zlepšení životních podmínek všech vrstev obyvatelstva. I díky těmto svobodám „nezůstaly úspory a tvrdá práce sterilní nebo zaměřené na potřeby politických autorit“.

Čtvrtý bod uzavírá deklaraci tvrzením, že sociálně-ekonomický řád, jehož základem jsou individuální svobody v právním státě, je základem nejen pro materiální pokrok, ale také pro ochranu životního prostředí. „Naopak centrální plánování a zrušení práv soukromého vlastnictví vedou k nízké životní úrovni všech kromě úzké elity a zároveň k ničení přírodního prostředí,“ uvádí deklarace.

Autoři, patroni a podporovatelé deklarace jsou přesvědčeni, že jediným způsobem, jak uchovat minulé úspěchy západní civilizace a zároveň čelit současným výzvám, je pokračovat na cestě založené na vědeckém, technologickém, hospodářském a kulturním pokroku. Tento pokrok musí být pevně zakotven v hodnotách západní civilizace, které podle nich zahrnují individuální svobody, soukromé vlastnictví a právní stát.