„Můj 17. listopad před 33 lety byl ve Washingtonu, ve studiu Hlasu Ameriky, kde jsem pracoval. Co se dělo tehdy na Národní třídě, jsme se snažili vysílat,“ vzpomíná bývalý místopředseda Evropského parlamentu, někdejší redaktor Hlasu Ameriky a bývalý mluvčí vlády Libor Rouček. „Samozřejmě nešlo o přímý přenos, k tomu nebyly technické ani politické možnosti. Co jsme mohli, jsme ale odvysílali. Tenkrát téměř dva miliony Čechů a Slováků poslouchalo Hlas Ameriky, takže i to pak přispělo k pádu komunistického režimu. Mně se v ten den naplnil životní sen, abych pomohl režim jedné politické strany svrhnout. To je pro mě 17. listopad a navždy až do mé smrti zůstane. Naplnil se mi sen, který se měl od roku 1968, když jsem zažil sovětskou invazi,“ dodal. 

„Přál bych si využít výročí ke kritické diskusi“

A jak vývoj hodnotit po 33 letech? „Základní se podařilo. Máme svobodu, žijeme ve svobodné, otevřené, demokratické zemi. Jsme členy EU a NATO, což se potvrdilo i letos, když Ruská federace brutálně napadla sousední zemi, Ukrajinu. Stačí se podívat na obrázky a fotky, jak vypadají naše města, jak se zlepšila životní úroveň,“ uvedl Rouček.

„Na druhé straně se nepodařilo to, co sliboval Václav Klaus a další, že v životní úrovni a kvalitě života dohoníme sousední Rakousko a Německo. Rozdíl je pořád obrovský. Když dám jen jeden údaj – minimální mzda v Česku je 100 korun, v Německu v přepočtu 300 korun. Já bych si přál, abychom výročí využili nejen k nekritickým oslavám a vzpomínání, což se opakuje každý rok, ale také k poctivé kritické diskusi, co se podařilo, a kde máme slabiny, a abychom se slabiny snažili odstranit. Jinak se obávám, že za dalších třicet let rozdíl v životní úrovni mezi námi a ostatními vyspělými zeměmi bude pořád stejný. Místo nekritického vzpomínání na dobu před třiceti lety bychom měli výročí využít k poctivé diskusi, jak dál, jak je možné, že pětina lidí je ohrožena chudobou nebo dokonce žije v chudobě,“ poznamenal. 

I Němci si připomínají sjednocení a pád berlínské zdi, ale využijí ho, aby porovnali, jak jsou na tom nové spolkové země a co je potřeba ještě udělat. „Němci nejen mluví, ale i pracují na tom, aby se životní úroveň srovnala, a my potřebujeme něco podobného,“ dodává Rouček.   

Prahou prošel průvod na podporu Ukrajiny, v čele se objevila kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová, což někteří kritizovali. „Uvidíme v lednu u voleb, jak to veřejnost posoudí. Je to její rozhodnutí. Dala najevo svou pomoc a sympatie Ukrajině, to já vidím jako naprosto v pořádku, ale vše vyhodnotí až v lednu voliči,“ podotkl Rouček.

Demonstrace? V demokracii naprosto normální

Aktivista Ladislav Vrabel uspořádal demonstraci, kdy šli lidé přes Nuselský most ke Kavčím horám vyjádřit nesouhlas s nevyváženým zpravodajstvím a s propagandistickou publicistikou České televize. „Máme demokracii, svobodu. Na jedné straně jsou oslavy na Národní třídě, na druhé straně demonstrace. V demokracii je to naprosto normální. Na televizních kanálech o tom byla řeč, na Nově znělo vyjádření účastníků demonstrace. V demokracii je to naprosto v pořádku,“ zmínil Rouček.