Seminář s názvem „Emise CO2 – jaký je vliv člověka a hospodářských zvířat na klimatické změny“ hostila tento týden Poslanecká sněmovna. „Věda o klimatu by měla být méně politická, zatímco politika o těchto věcech by měla být více vědecká. Proto jsme se zde dnes sešli,“ vysvětlil na úvod poslání konference místopředseda Hospodářského výboru Radim Fiala, pod jehož záštitou se akce uskutečnila. Dále zdůraznil, že se Evropská unie rozhodla investovat biliony eur do boje proti CO2, aniž o tom proběhla férová veřejná a odborná diskuse. Upozornil rovněž na to, že studie, které jsou k tomuto tématu veřejně prezentované, nemusejí být skutečně nezávislé. S tím souvisí i fakt, že se nedostává sluchu těm, kteří naopak s klima alarmisty nesouhlasí.

S tvrzením, že globální oteplování je fakt, který nikdo nezmění, přišel vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí Petr Holub. Podle něj nelze zpochybňovat klimatickou krizi, protože veřejná debata na toto téma byla uzavřena před čtyřiceti lety. Připustil ovšem, že diskuse o globálním oteplování způsobené člověkem se mohou dál vést, ale v jejich rámci může dojít pouze na zpřesnění této teze, nikoli však na její vyvrácení. Žádná data, která by jeho tvrzení potvrzovala, však neuvedl. Podle Petra Holuba chystá Česká republika přeměnu svého průmyslu na tzv. dekarbonizační výrobu. Právě to ovšem před ním označil ve svém příspěvku Radim Fiala jako chiméru a zdůraznil, že firmy naopak z Česka odcházejí do zahraničí.

Bilion korun na dotacích a máme dvě procenta elektřiny

Vystoupení Petra Holuba, který před nástupem na Ministerstvo životního prostředí působil pět let jako člen Hnutí Duha, nenechalo v klidu energetika Vladimíra Štěpána, který se hned poté přihlásil o slovo. Poukázal mimo jiné na to, jak prudkým vývojem prošly ceny emisních povolenek. Ještě v roce 2020 se za tunu CO2 průměrně platilo 25 eur, na začátku roku 2023 už ale překonala hodnotu 100 eur. „To, co mělo stát deset až dvacet eur na tunu se ‚díky‘ Evropské unii a tomu, že se povolila spekulace s nákupem, prodejem, že za účasti Evropské unie docházelo k machinacím, přičemž Česká republika neprotestovala, nám způsobilo, že jsme měli nejvyšší cenu elektřiny v Evropě a máme ji dosud. Cena se nám vyšplhala z 1 500 korun za megawatthodinu na deset tisíc,“ kritizoval Vladimír Štěpán systém emisních povolenek.

Jeho ostrým slovům neuniklo ani prosazování obnovitelných zdrojů energie. „Od roku 2010 až do roku 2030 vynaložíme jeden bilion korun na dotacích do solárů. Tohle je ekonomika? To jsou ty levné energie? Kdo zaplatí ty dotace? Jeden bilion korun na dotacích a vyrobíme ze solárních panelů dvě procenta elektřiny. Když se dohodneme, že uspoříme dvě procenta elektřiny, tak nepotřebujeme ani korunu dotací,“ popsal energetik, jak by se dalo zabránit tomu, aby se u nás tak obrovské sumy nevyhazovaly zbůhdarma oknem. „Když se ze solárních panelů vyrobí jen ta dvě procenta elektřiny, z čeho se pak vyrobí těch 97–98? Jádro je 30 procent a pak tu jsou hnědouhelné elektrárny, které jsou schopny vykrývat dodávky solárních elektráren,“ připomněl Vladimír Štěpán.

Cena plynu rostla, protože ho někdo použil jako zbraň

Hnědouhelné elektrárny mají v optimálním provozu účinnost 30 procent. „Ale když musejí vykrývat výpadky ze solárů, jejich účinnost klesá na 20, možná i 10 procent. Takže účinnost výroby solárů je 20 procent, a ne že bezemisních. To je třeba k tomu připočíst. Plaťte emisní povolenky za soláry, vy jste to způsobili, nemáte to domyšlené. A vodík tu bude za sto let, ten je úplně mimo. Když vyrobíme dvě procenta elektřiny ze solárů za ten bilion korun, tak vodík vyrobíme se stejnou účinností jako u solárů. Je to sice odpad, dalo by se říct, tedy to, co se nehodí, ale vyžádalo by si to další obrovské investice, další stamiliardy. Takže toto je energetická koncepce, která nás zničila,“ konstatoval energetik.