Klvaňa: Trump je až příliš excentrický na to, aby mu svěřili jaderné kódy. A Zeman...

17.10.2016 21:15 | Zprávy

Analytik Tomáš Klvaňa v rozhovoru pro Svobodné fórum Pavla Šafra vysvětlil, co spojuje Donalda Trumpa s Milošem Zemanem a co oba muže naopak rozděluje. Zmiňuje např. majetek obou politiků. Trump se sice tváří jako velmi bohatý muž, ale kupříkladu Andrej Babiš (ANO) je podle Klvani možná i bohatší. Kdyby si měl vsadit, kdo vyhraje prezidentské volby, vsadil by si prý na Hillary Clintonovou. Obsáhle vysvětluje proč.

Klvaňa: Trump je až příliš excentrický na to, aby mu svěřili jaderné kódy. A Zeman...
Foto: Archiv TK
Popisek: Jeden ze studentských vůdců Tomáš Klvaňa

„Myslím, že Donald Trump je stále ještě pro většinu nerozhodnutých a nezávislých voličů příliš velkou sázkou do loterie. Sice se jim nelíbí Hillary a přejí si porážku elit, to znamená politiků hlavního proudu, ale Trump je přece jenom až příliš excentrický na to, aby mu svěřili jaderné kódy,“ je přesvědčen Klvaňa. Obratem ovšem dodává, že i Trump má jistou šanci na vítězství, jak ukázaly primárky republikánů. Tehdy skoro žádný komentátor nevěřil, že Trump může zazářit a hle, dnes vystupuje v roli nejsilnějšího protikandidáta Hillary Clintonové, která není právě nejoblíbenější političkou, jemně řečeno. To podle Klvani ukazuje, že žijeme v přelomové době, kdy se může stát takřka cokoliv.

Kdo vlastně Trumpa nejvíc podporuje? „Jádro jeho voličů tvoří běloši vyššího středního věku a starší, převážně muži, kteří se znepokojeně dívají na to, jak se jim svět mění před očima. Nelíbí se jim to. Kvůli migraci a globalizující se kultuře mizí jejich svět. Navíc ztrácejí status, moc a vliv. Na pracovním trhu a v podnikání musejí obstát v konkurenci žen a etnických menšin, které se v posledním čtvrtstoletí stále víc hlásí o slovo,“ připomíná analytik.

Ale pozor, voliči Trumpa prý nejsou jen „chuďasové“. „Ne, to je omyl. Nejsou chudí, naopak mají lehce nadprůměrné příjmy, ani nejsou nevzdělaní: je mezi nimi hodně absolventů univerzit s bakalářským titulem. Není to totiž primárně ekonomická vzpoura, ale vzpoura kulturně-civilizační. Ovládá je pocit, že ‚zkorumpované elity‘ zahnaly zemi do špatné situace a je třeba za každou cenu tyto elity svrhnout. Ale je pravda, že další skupinou Trumpových voličů jsou lidé, kteří kvůli vývoji ekonomiky přišli o manuální, nekvalifikovanou práci a mají problém se na stále sofistikovanějším trhu uplatnit. Je to ta menšina voličů, která kvůli globalizaci ekonomiky tratí,“ doplňuje Klvaňa.

Nejde o Zemana, ale o liberální demokracii

Vzpoura proti elitám je něco, co spojuje voliče Donalda Trumpa s částí českých voličů. Některé věci však Trumpa od Zemana výrazně odlišují.

„Liší se stavem bankovního konta. Trump není tak bohatý, jak, ale ano, pravděpodobně je dolarovým miliardářem. Tipl bych si však, že třeba Petr Kellner je bohatší a kdo ví, možná i Andrej Babiš. Jinak jsou si Trump se Zemanem velmi podobní v tom, že lžou, překrucují pravdu, používají sprostou demagogii a osobní útoky, a že to jejich početné voličské skupině vůbec nevadí, ba mnohým to dokonce imponuje,“ soudí Klvaňa.

Zeman se ovšem od analytika dočkal také jedné pochvaly. Náš prezident má sice přerostlé ego a sám sebe prý zničil alkoholem, ale pořád je lepší než Trump. „Ačkoliv je Zeman osobnost zničená egem a alkoholem, je přece jen v porovnání s Trumpem mnohem znalejší a informovanější. To ale opravdu není těžké,“ zdůrazňuje Klvaňa.

V české či americké politice ale nejde ani tak o persóny Trumpa a Zemana jako spíš o trendy narůstající nesnášenlivosti ve společnosti, „Je nejvyšší čas postavit se na odpor. A porážka Donalda Trumpa ve volbách by mohla být signálem k protiútoku pro ty, kterým na slušné liberální ústavní společnosti záleží,“ apeluje na čtenáře Klvaňa.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

Poděkováni ODS

Začal jsem manuálně pracovat v létě roku 1967, kdy mi bylo 15.let. Dnes v roce 2024, listopad musím pracovat stále. Jsem docentem na vysoké škole.Pracuji tedy 57 let. Bohužel musím! Myslíte že je to správné? Důvod je udržení alespoň průměrné životní úrovně. Děkuji za vysvětlení.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Trump vyhrál, profesorka zrušila výuku. Traumatizovaným studentům rozeslala dopis

14:10 Trump vyhrál, profesorka zrušila výuku. Traumatizovaným studentům rozeslala dopis

Výsledky voleb v USA vedou k velmi nečekaným dohrám. Profesorka Amy Chadwicková na univerzitě v Ohiu…