„Všude samý uprchlík a všude samé problémy. Jak to ale je? Kolik jich je, kdo dostane azyl, co provádějí? Je velmi nepopulární, když teče krev a někteří lidé volají po radikálních řešeních, říci: ‚Dejte sem statistiku, ať víme, jak to je.‘ Krev a statistika. Jasná prohra předem. Koho by to zajímalo,“ zmiňuje úvodem Jandourek. Následně se zamýšlí nad tím, kdo se skrývá pod pojmem imigrant, azylant či uprchlík. „U nás je to nula, nula nic, protože – jak známo – od nás prchají i uprchlíci, čemuž se můžeme částečně divit i nedivit. To ať si vyřeší jiní,“ dodal se slovy, že většinou je řeč o Německu. 

„Když budeme vycházet z toho, co říká Bundesamt für Migration und Flüchtlinge, je to ohledně skladby žadatelů o azyl v Německu podobné jako před rokem. Podívejme se na nejnovější údaje za období leden–listopad 2016. Syřané tvoří 37,3 procenta, Afghánci 17,8 procenta, Iráčané 13,4 procenta. Dohromady je to 68,5 procenta. Pro představu, Syřanů je 262 268,“ podotkl Jandourek. Jak dodává, ne všichni uchazeči o azyl ho dostanou – v listopadu jej získalo necelých 60 procent, za celý rok 2016 63,3 procenta. 

„Proč tolik? Jsou tu i uchazeči z balkánských a afrických zemí, kteří na kritéria azylu nedosáhnou. Pro přesnost, existují i další kategorie, lidé s dodatečnou ochranou a ti, kteří nemohou být vyhoštěni,“ zmínil. Trend je prý tak stejný, jako byl dosud – uprchlíci ze tří zemí postižených ozbrojenými konflikty převažují. Také je prý stejné to, že kolem dvou třetin tvoří muži mladších věkových kategorií. 

Následně se pak Jandourek rozepisuje nad tím, jak se uprchlíci podílejí na kriminální činnosti. „V Německu šlo o 142 500 trestných činů ‚příchozích‘. V tom nejsou jen uprchlíci z velké vlny, která dorazila do Německa v roce 2015 a poté, ale úplně všichni včetně Balkánců, lidí z Eritreje, Pákistánu, Ruska a podobně. Dobrá zpráva je, že během půlroku je zaznamenán pokles o 36 procent. Zhruba třetinu (29 procent) tvoří krádeže, 28 procent další majetkové přečiny a podvody. Trestné činy proti životu tvoří 0,14 procenta. Největšími provinilci byli lidé z Alžírska, Maroka, Tuniska a Gruzie,“ tvrdí Jandourek.

Původní text ZDE.

„Problém imigrace do celé Evropy je složitý a nemá jednu příčinu a jedno řešení. Evropa, především Německo, Francie, Británie a severské země, čelí problému, který prostě je a bude se řešit těžko, dlouho a bude to stát spoustu peněz a energie. Je ale třeba pochopit jádro problému a nevykládat hloupé rozumy. Občanská válka na Středním nebo Blízkém východě není totéž jako sucho v Africe a Tunisan není totéž jako Syřan,“ sdělil Jandourek se slovy, že se hledá složitý balanc mezi nezvládnutelnou invazí a stavěním zdí, které problém jen izolují kilometr před hranicemi a stejně nás pak dostihne.

„Je taky třeba se oprostit od formalismu a mýtů. Jak by se asi tvářil visegrádský hrdina Orbán, kdyby Rakousko a Německo řekly: ‚Ok, trváme na pravidlech, tady máte zpátky pár set tisíc uprchlíků. Hranice jsou hranice, pane,‘ uzavřel Jandourek.