„Navýšení limitů jsme připraveni realizovat. Máme na tom už i určitou dohodu, ale zároveň to chceme také spojit i s otázkou evidence. Chceme mít vhled do řetězení, kumulace (dohod). Je to důležité i z hlediska transparentnosti sociálního systému, abychom byli schopni sledovat příjmy u osob, které čerpají dávky státní sociální podpory či v hmotné nouzi,“ uvedl Jurečka. Podle něj se o výši limitů v koalici vede ještě debata. Výsledné nastavení by chtěl ministr představit do konce února.

Na dohodu o provedení práce (DPP) je možné odpracovat ročně u jednoho zaměstnavatele nejvýše 300 hodin. Pokud odměna nepřesáhne v měsíci 10.000 korun, neodvádí se sociální a zdravotní pojištění. Na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) je možné pracovat u zaměstnavatele nejvýš rok v průměru 20 hodin týdně. Odvody se platí, pokud měsíční výdělek překročí 4000 korun. Dohody se využívají u přivýdělků, brigád i krátkých úvazků. Jejich uzavírání i ukončení je snadné. Nemusí se také poskytovat odstupné či dovolená.

Odbory si opakovaně stěžovaly na to, že práce na dohody nahrazuje v mnoha případech běžné zaměstnání. Zmiňovaly takzvaný švarcsystém. Kritizovaly, že dohodáři mají nižší ochranu než zaměstnanci a že stát přichází o peníze. Někteří experti poukazují na to, že s větším počtem malých dohod u různých zaměstnavatelů si může pracovník vydělat třeba desetitisíce korun za měsíc, nic ale neodvádí. Odborníci na sociální problematiku zas podotýkají, že dohodáři jsou často lidé, kteří těžko hledají místo. Týká se to třeba samoživitelek, osob před penzí či mladých bez praxe.

Podle Jurečky stát bez evidence situaci „není schopen monitorovat“. Ministr řekl, že k diskusi o registraci přispěla i uprchlická krize. Mnoho uprchlíků z Ukrajiny totiž pracuje právě na dohodu. „Je tam posun. Ještě třeba před rokem debata, že bychom zavedli systém evidence a podobně, byla vnímána jako věc, která je komplikací pro firmy,“ uvedl ministr.

S evidencí u uprchlíků počítá návrh novely zákona lex Ukrajina, který by měla v brzké době projednávat vláda. Podle připravované normy budou muset zaměstnavatelé přijetí běženců s vízem k ochraně do zaměstnání či na dohodu oznámit České správě sociálního zabezpečení, a to do osmi dnů po nástupu. Ve stejné lhůtě budou muset hlásit i případné změny v práci. Pokud to neudělají, mohla by jim hrozit až milionová pokuta. Evidenci by měl úřad vést v registru nemocenského pojištění. V podkladech k normě ministerstvo uvádí, že opatření má bránit případnému zneužívání ukrajinských pracovníků a umožnit i kontrolu efektivity vyplácených dávek.

Podle Jurečky by se evidence u uprchlíků měla zavést od července. Plošně by se pak mohla využívat od ledna příštího roku.