Pane doktore, mnoho čtenářů jste posledně pobavil tím, jak různí umělci a propagandisté tyli za minulého režimu ze zakázek na oslavu stranické politiky. „Lenin věčně živí“, tak si dle vás vykládali heslo „Lenin věčně živý“. Mluvili jsme o tom v kontextu toho, jak Donald Trump jejich dnešním protějškům ruší financování. Nebylo to ale trochu příkré? Vždyť ty dnešní neziskovky tvrdí, že se zasazují o „demokracii“ a „demokratické směřování“ naší země.

Samozřejmě, jako každá generalizace a zobecnění to bylo trochu nejednoznačné. Ale šlo nám jen o upozornění, že cesta do pekel je obvykle dlážděna dobrými úmysly. Samozřejmě existují neziskové organizace, které pomáhají lidem potřebným, opuštěným a kterým většinová společnost neumí i v dobré vůli pomáhat.

Už v minulosti se obce staraly o své obecné chudé, některé mnišské řády stavěly hospice a bohatí podporovali své chudé podané a symbol svatého Lazara, podle kterého dnes umíme pojmenovávat lazarety, patří k nejstarší křesťanské tradici. Myslím, že ani dnes některými lidmi proklínaný zloduch Donald Trump nechce rušit podobné bohumilé aktivity, ale ptá se, jak se s penězi, které různé skupiny osob dostávají ze státního rozpočtu Spojených států zachází a zde nejsou používány k marnotratným hrám a zábavám.

Také tyto obavy známe z minulosti a svatý Martin z Tours, který se rozdělil s chudým pocestným o svůj plášť, není zapomenut. Jen se mi zdá, že těch jemu podobných ubývá a roste počet těch, kteří na úkor jiných dokážou změnit svá slova ve zlato. Že se k tomu neostýchají využívat slovo demokracie, někdy lidová, jindy liberální, je jen nakažlivou chorobou naší doby.

Paní ministryně Černochová se rovnou bojí, že ji komunisté kandidující pod hlavičkou hnutí STAČILO! budou chtít „věšet“. Kateřina Konečná totiž řekla, že její politika bude současné vládní představitele „bolet“. Vykládá si to paní ministryně přehnaně?

Paní ministryně hledí na politiku optikou svých mnoha stranických soukmenovců, kteří touto terminologií, výzvy k stavění šibenic a fyzické likvidaci svých názorových odpůrců, znečistili veřejný prostor. A ti už tehdy, kdy chodili protestovat na předvolební shromáždění svých konkurentů po celé republice, nejméně před pětadvaceti lety. Dokonce, a abychom nezapomněli, i jeden její vysoce postavený kolega z ODS mluvil o noci dlouhých nožů a o tom, že Es kommt der Tag! Za starostou Řeporyjí se vysoce postavení členové ODS chodili učit pokleslému slovníku tamějšího starosty a jeho přátel.

Není to více než několik měsíců a týdnů, kdy se terčem jejich nenávisti stal i americký prezident Donald Trump. Zvolený i nezvolený, ale v každém případě šlo nejen o obecnou neslušnost, ale i o výhrůžky, které jim nebudou zapomenuty. Konečně v igelitovém pytli obraz ruského prezidenta symbolicky věšel před okny jím obývané státní budovy její ministerský kolega Vít Rakušan. Tomu se ještě nedostalo odpovědi podobnou nediplomatickou řečí, ale jistě nějaký pověstný Čuk nebo Gek si to pamatují.

Možná je namístě se skutečně bát, ale zatím ještě ne paní poslankyně Konečné.

Fotogalerie: - Stojíme za Okamurou

Paní ministryně Černochová každopádně chce prověřit dodávky dronů Nemesis na Ukrajinu. Ty tam vozí za peníze vybrané ve sbírce soukromá iniciativa, kterou zaštiťuje třeba herec Ondřej Vetchý. A dle poslance Pavla Růžičky k tomu bez mandátu parlamentu napomáhají čeští vojáci. A Černochová o tom má pochybnosti, které sahají až k NGŠ AČR Řehkovi a k proslulému plukovníku Foltýnovi. Máme zde vidět ohrožení demokracie ze strany vojáků?

Poslouchal jsem v neděli její důvody, proč tomu tak činí, v nějaké zase spíše neslušně vedené debatě v nějaké TV. Důvody, které uváděla, proč tak činí, se mi zdály racionální a dobře formulované. Včetně odkazu na minulost, kterou si musela protrpět její předchůdkyně Vlasta Parkanová. Nezdálo se mi, že by se paní ministryně obávala generálů a plukovníků MNO, mimo jiné protože jména některých jsem slyšel v této souvislosti poprvé. Vypadalo to tak, že se nedomnívá, že by lidé okolo ní nebo MNO, a snad i na Hradě, mohli připravovat státní převrat, ale třeba se mýlím. Rozhodně se lze obávat dnes arogantní a neúčinné soudní moci, která by si svoje podivné účinkování v souvislosti s děním okolo MNO za Vlasty Parkanové mohla ještě jednou zopakovat.

Když jsme u toho strachu v ODS, tak senátorce Miroslavě Němcové nepřímo přál smrt ruský exprezident Medveděv. Na základě tweetu, o kterém Němcová tvrdila, že ho nenapsala a v němž byla schvalováno obléhání Leningradu za druhé světové války. Jak vnímat tuto bizarní „kauzu“?

Pro ruské publikum to nemusí být zas tak bizarní. Kdo někdy viděl Piskarjovský/Piskarevský hřbitov obětí blokády a obrany Leningradu, kde je pohřbeno více než půl milionu obětí blokády, ví, že jakékoliv hanlivé dotýkání se této hrůzy kýmkoliv a kdykoliv není věc, která se dá přejít mlčením. Buď má pravdu paní Němcová, a nehledě na jiná její vyjádření dotýkající se cti občanů Ruské federace, je nezbytné, aby ji naše státní autority poskytly účinnou ochranu na nejméně diplomatické úrovni. Nebo se bude mlčet k tak závažnému obvinění a vznikne konflikt mezi oběma zeměmi, který může mít nekončící souvislosti. Bývalý konzul ČR pan Vladimír Votápek, který v Sankt-Petěrburgu působil, by snad mohl využít svého vlivu a svých kontaktů, aby se seznámil s okolnostmi a zjistil, co se s touto záležitostí děje. Obávám se, protože podle informace z Ruské federace už došlo k zahájení vyšetřování v této věci, nebude snadné se v tom orientovat. Vyjádření pana exprezidenta Medvěda dnes už není tak moc důležité. Jedná se o vyšetřování a případný soudní výrok a obrana paní Němcové by měla být poskytnuta na úrovni, kterou ona sama, zdá se, ještě dnes neumí ani dohlédnout.

Fotogalerie: - V multikulti Bolce

Letos ostatně uvidíme oslavy konce druhé světové války. Rusové to zřejmě pojmou pompézně a jistě uvidíme křik na ty západní představitele, kteří na oslavy do Moskvy dorazí. Už se přihlásil slovenský premiér Fico. Je vůbec nějaká šance, že by tehdejší spojenci, kteří zvítězili nad Hitlerem, alespoň v těch oslavách našli společnou řeč?

Jak je v poslední době zvykem, viz přítomnost původců a spoluviníků masového až průmyslového vyvražďování evropských Židů v letech druhé světové války v Osvětimi, předpokládám, že tentokrát 80. výročí konce války v Evropě bude v Moskvě nejen velmi pompézní. Pokud se nemýlím, u nás zatím ani nebyl publikován ukaz Vladimira Putina, vyzývající občany Ruské federace k uctění tohoto výročí Dne vítězství nad fašismem. V této ruské formulaci a dikci, a s datem 9. května (které se v části Evropy přestaly ctít), proto nepůjde jen o pompu, ale i o politický program. K němu se jistě budou hlásit některé země nejen v Evropě, ale i v Asii. Ve své euro-americké povýšenosti zapomínáme na to, že jsou země, kde válka neskočila podpisem kapitulace říšské moci v Berlíně, a dokonce ani 2. září 1945 na palubě bitevní lodi Missouri. Ale asi uvidíme, že jsou na světě země, pro které válka tehdy teprve začínala a nebylo to jen v Indii a Číně. Byla to i válka ve Francouzské Indočíně, Nizozemské východní Indii a s tímto datem byla spojena i pozdější válka na Korejském poloostrově a americká válka ve Vietnamu.

Vůbec bych se nedivil, kdyby s tímto symbolem pracovali i ti, kteří se budou snažit ukončit nebo naopak začít novou válku na Ukrajině nebo v nějakém prostoru, kdy by bylo třeba, řečeno slovy Madelein Albrightové nebo Joea Bidena oslabit moc Ruska. Zdálo se jim totiž, že Rusko je až příliš bohaté, aby toto bohatství sloužilo jen jedné zemi. Tomu rozumíme tak, že jde o nápad z dílny britského imperiálního usilování, který může být použit i v tomto roce slavného výročí...

Na Západě (i u nás) zaznívá, že Rusové se tak upnuli ke kultu Velké vlastenecké války, protože jejich současnost jim nic nenabízí, tak se upínají alespoň k minulosti. Co si o takových názorech myslet?

To jsou názory lidí, kteří si stále představují Rusa jako opilého mužika montujícího čipy z ukrajinských ledniček na předměstích dobývaných ukrajinských měst, vesnic a osad. To odpovídá obecně rozšířené neznalosti Ruska lidí, kteří by v Moskvě nebo Sankt-Petěrburgu nedokázali přejít přes ulici nebo se svézt metrem. Ale neznají i jiná města v zemi, ve které se vedla dva roky vyhlazovací válka, která zničila tisíce měst a několik velkoměst. Málokdo je u nás zná třeba jen z cestopisných reportáží a málokdo něco ví o kultuře, umění a životě lidí, který neodpovídá tupému žertování českých návštěvníků alespoň hlavních měst a obcí Ruské federace před dvaceti lety nebo ještě dříve. Omezenost některých našich politiků je dnes takového rozsahu, že nemá cenu se s nimi dohadovat, zda jde o minulost Velké vlastenecké války, války první světové nebo dokonce válek napoleonských. O četbě Masarykova díla Rusko a Evropa si nedovolím vůbec mluvit a tuto zhoubnou neznalost můžeme jen nechat vyhnít. Že to povede k všeobecnému úpadku naší a evropské vzdělanosti můžeme jen litovat, ale dělat se s tím už nic nedá. My se totiž ani už k ničemu nedokážeme upínat. A snad proto těm Rusům i tak závidíme.

Psali jsme:

Neziskovky trpící kvůli Trumpovi potrápil Zdeněk Zbořil vtipem o Leninovi

Řeporyjské zlozvyky akademika Fialy. Zbořil premiérovi osvěžuje paměť

Zbořil: Nacisté v Německu, komunisté u nás, smrt Kennedyho. Nepohodlné pravdy

„Morava a Slezsko nejsou žádné Česko.“ Zbořil nese špatné zprávy pro Fialu