Maršál Koněv se podílel na osvobozování řady zemí východní Evropy od nacistických zrůd. Jenže v roce 1956 také přiložil ruku k dílu. Když Maďaři toužili po svobodě, maršál Koněv nechal jejich touhy utopit v krvi. Objevily se také spekulace, že se podílel na přípravě invaze do Československa, ale protože byl od roku 1963 v důchodu, neměl podle historiků na invazi vliv.

Přesto byl jeho pomník v noci z 20. na 21. srpna polit barvou krve. A nestalo se to poprvé. Ruská federace jako nástupnický stát Sovětského svazu proti tomu protestovala, označila znehodnocení maršálova pomníku za vandalismus, požadovala nápravu, tedy očištění pomníku, a nalezení a potrestání viníků.

Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář ruské straně doporučil přesunout pomník např. na ruskou ambasádu. Jeden z občanů Prahy 6 za tento návrh Koláře pochválil. Poslal mu dopis, který starosta městské části bez jakýchkoliv úprav uveřejnil na sociální síti Facebook.

„Obrázek netřeba. Ten si prosím udělejte každý sám. Ono totiž nejde o Koněva. Jde o to, co si tady, tolerováni nejvyššími představiteli našeho státu, dovolují představitelé jiného státu. Text není krácen ani upraven, dal jsem ho sem tak, jak mi přišel. Jen bez jména autora. Pochopitelně,“ napsal k tomu Ondřej Kolář na úvod.

Pisatel v úvodu dopisu napsal, že většina obyvatel Prahy 6 jistě s Kolářovým nápadem souhlasí. Poté se se starostou podělil o tom, co u pomníku zažil. Když si chtěl prohlédnout, jak vypadá pomník politý červenou barvou, všiml si opodál stojícího černého sedanu, kde prý seděli muž a žena a pomník si fotili.

Ale když se pán vydal ke svému autu, najednou zjistil, že má černý sedan po boku a žena si fotí jeho vlastní SPZ.  

„Ozval jsem se, o co jí jde, ruka rychle zmizela v autě a to doslova se skřípěním kol rychle odjelo pryč a zmizelo v zatáčce. Přiznám se, že to není úplně příjemný pocit, když si vás fotí patrně agenti z ruské ambasády. Byl jsem trochu na vážkách, ale zavolal jsem policii, kde mi řekli, ať vše případně nahlásím, pokud se cítím v ohrožení. Nehodlám to zbytečně dramatizovat a být kvůli tomu paranoidní, ale je dobré, abyste věděl, co se kolem toho všechno děje, až budete třeba vyjednávat s ruskou ambasádou. Nepřímou podporu MZV máte také vzhledem k tomu, že do celé věci nehodlají zasahovat. Nechci mít ale jako rodilý občan Prahy 6 strach, že nás tu sledují nějaké operativní složky z nedaleké ruské enklávy KGB,“ popsal svůj zážitek pan Marek.

V diskusi pod starostovým příspěvkem řada lidí dala panu Markovi za pravdu a se starostou Kolářem volali po odsunutí portálu z Prahy 6 na půdu ambasády. Někteří se podivovali nad tím, co všechno si ruská stana dovolí.

Zdůraznili také, že pokud pomník stojí na území Prahy 6, může být z tohoto území odstraněn.

Někteří občané Prahy 6 volali po uspořádání referenda o odstranění pomníku z území Prahy 6.

Jiní debatéři však zapochybovali o tom, že se příhoda opravdu odehrála tak, jak byla v dopisu popsána. Příhoda to prý mohla být i smyšlená a starosta by k těmto informacím měl přistupovat obezřetně, protože jinak může jen bezmyšlenkovitě šířit ruskou propagandu.