Honzejk tvrdí, že Češi se rádi považují za národ mytických českých Honzů, hrdě plebejských, šikovných, svobodomyslných lidí. Bytostných demokratů, jimž je bez vrchnosti lépe. „Dokládáme to stále větším odporem vůči Bruselu − Unii odmítá už 56 procent u nás. Oj, jak by se nám dobře dýchalo, kdyby zlých pánů nebylo!“ píše komentátor ironicky.

Celý text je ZDE

Poukazuje na to, že když dojde na praxi, je svobodomyslnost ta tam. Dokládá to výsledky dalších průzkumů, podle nichž si polovina lidí v Česku myslí, že za komunistů bylo lépe. „Dvě třetiny z nás dokonce volají po vládě pevné ruky, ať už to znamená cokoli. Svobod se vzdáváme bez velkého přemýšlení. Stačí, když zvenku zafouká, a už poptáváme někoho, kdo nás ochrání před nepřátelským světem. Možná by ani taková docela malá diktaturka nevadila, hlavně když bude naše,“ předvídá Honzejk.

Podle něj se navíc Češi chovají jako typický lakomý sedlák z pohádky, kterému se daří dobře, a přesto je nespokojen a sousedům a vůbec všem jenom závidí. A ačkoliv Češi ve svých pohádkách takové postavy často pojmenovávají německy, například Trautenberg, ve skutečnosti je to prý vlastnost velmi typická právě pro ně. Nejaktuálněji se podle komentátora HN projevuje ve vztahu k uprchlíkům. 

Tvrdí, že Češi mají „útěšných sebeklamů“ víc. Když se u nás mluví o obavách z přicházejících uprchlíků, rádi se považujeme za obhájce křesťanských hodnot. Přitom počet věřících Čechů stále klesá. Nyní hluboce věří jen 17 procent našinců. „Což z nás dělá světové rekordmany v neznabožství. Hledáme-li středobod našich hodnot, lépe se obrátit od oltáře k pípě. Pivečka si dopřáváme stále skoro stejně jako v devadesátých letech,“ píše komentátor posměšně.

Honzejk dochází k závěru, že by možná bylo dobré přestat hledat škůdce našeho štěstí všude kolem a zamyslet se, jestli si tak trochu neubližujeme sami.