Papež František se během cesty v Maďarsku setkal také s ukrajinskými uprchlíky. Stalo se tak v sobotu dopoledne v kostele svaté Alžběty Uherské v centru Budapešti.

„Vzpomínka na přijatou lásku oživuje naději a inspiruje lidi, aby se vydali na novou životní cestu. I uprostřed bolesti a utrpení, jakmile jsme přijali balzám lásky, nacházíme odvahu potřebnou k tomu, abychom šli dál,“ zaznělo od papeže. Maďary vyzval, aby uprchlíkům pomáhali. Na papežova slova upozornila americká zpravodajská stanice CNN.

Mezitím se jak na Ukrajině, tak ve svobodném světě dál debatuje o chystané ukrajinské protiofenzivě. CNN však upozornila, že se na ni velmi pečlivě připravuje Rusko.

„Rusko mělo téměř šest měsíců na to, aby připravilo půdu pro očekávaný ukrajinský protiútok na jaře tohoto roku, a vybudovalo na obsazeném území poblíž frontové linie důmyslnou soustavu obranných zařízení. Prolomení obrany bude pro kyjevské jednotky představovat obrovskou výzvu, protože překážky se táhnou stovky kilometrů napříč klikatící se jižní frontou – kde se očekává, že ukrajinské síly v nadcházejících týdnech soustředí své útoky. Satelitní snímky, které si prohlédla CNN a další zpravodajské organizace, ukazují rozsah ruské obrany: vrstvy protitankových příkopů, překážek, minových polí a zákopů,“ upozornila zpravodajská stanice s tím, že Ukrajinci budou muset tyto překážky např. objet a udeřit takovou rychlostí a silou, aby to Rusy zaskočilo a rozvrátilo jejich plány na obranu.

Sami Ukrajinci prý připouštějí, že už nebudou mít na své straně výhodu překvapení, jakou využili na severu a východě Ukrajiny na podzim 2022, protože o jejich protiofenzivě mluví kdekdo. Jejich výhoda však spočívá v tom, že si přece jen budou moct vybrat, ve kterém místě opravdu dlouhé fronty udeří a jakou sílu k tomu využijí. A podle CNN navíc není jisté, že ve všech úsecích fronty budou stát proti ukrajinským vojákům stejně dobře vycvičení a vybavení Rusové. V některých úsecích fronty na tom mohou Rusové být hůř.

Ukrajinská rozvědka prý navíc vyslala varování obyvatelům Krymu, aby se v příštích dnech raději drželi co nejdál od ruských vojenských objektů.

Washingtonský Institut pro studium války (ISW) upozornil, že ruský prezident Vladimir Putin posvětil dekretem další deportace ukrajinských občanů dále do Ruska a nechal kodifikovat metody, na jejichž základě mají být Ukrajincům z okupovaných oblastí odebrány jejich stávající pasy a mají jim být vnuceny pasy ruské.

„Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 27. dubna dekret, který kodifikuje podmínky pro další rozsáhlou deportaci obyvatel okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruska. Putin podepsal výnos nazvaný ‚O zvláštnostech právního postavení některých kategorií cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti v Ruské federaci‘, který definuje osoby žijící na Ruskem okupovaných územích, které deklarovaly své přání ponechat si stávající občanství a odmítají přijmout ruské pasy, jako ‚cizí státní příslušníky a osoby bez státní příslušnosti, které v současné době pobývají v Ruské federaci‘. Dekret tvrdí, že tyto osoby mohou na okupovaných územích pobývat až do 1. července 2024, a naznačuje, že po tomto datu mohou být tyto osoby deportovány. Tento dekret kodifikuje donucovací metody, které mají obyvatele okupovaných oblastí přimět k přijetí ruských pasů,“ napsal ISW s tím, že jde prakticky o provádění etnických čistek, které jsou v rozporu s Ženevskými konvencemi.

V samotném Rusku se podle ISW o slovo opět hlásí i moskevský patriarcha Kirill, který nechal z kněžského stavu vyloučit jednoho ze svých bratrů ve víře, protože nepodpořil ruský vpád na Ukrajinu.

„Hlava Kremlem kontrolované ruské pravoslavné církve, moskevský patriarcha Kirill, vypověděl z kněžského stavu protodiakona ruské pravoslavné církve, který nepodpořil ruskou invazi na Ukrajinu. Ruský pravoslavný protodiakon Andrej Kurajev vyvěsil příkaz z 28. dubna, kterým byl zbaven kněžského svěcení za ‚proticírkevní činnost‘, podepsaný patriarchou Kirillem. Ruská pravoslavná církev již dříve Kurajeva zbavila kněžského svěcení v prosinci 2020, ale patriarcha Kirill na výkon tohoto rozhodnutí uvalil moratorium, aby dal Kurajevovi čas ‚přehodnotit svůj postoj‘,“ napsal ISW.

Komentátor serveru Kyiv Post narozený v USA a působící na Ukrajině Stash Luczkiwl napsal, o co ve skutečnosti jde v chystané ukrajinské protiofenzivě.

Vyčinil těm analytikům, kteří říkají, že přes všechnu snahu a zbraně má Ukrajina minimální šanci uspět při osvobozování celého svého území. A připomínal, že ti samí analytici před více než rokem předvídali, že Ukrajina se po ruském útoku sesype, že Kyjev padne do ruských rukou a bude po válce.

Západ by si podle komentátora měl uvědomit, že teď se nehraje o nic menšího, než o udržení tzv. Pax Americana, o udržení vedoucí role USA ve světě.

„Stačí říci, že to, co je nyní na Ukrajině v sázce, není nic menšího než Pax Americana, kterému se několik generací Evropanů – stejně jako Američanů, Afričanů a Asiatů – těšilo do té míry, že ho považovali za samozřejmost. Poslední tři čtvrtiny století (v podstatě tři generace) prožívali Západoevropané období nebývalého míru, které bylo doprovázeno všeobecným hospodářským blahobytem a rozvojem velmi úspěšných zdravotních a sociálních služeb od kolébky až po hrob. Příčin je mnoho: historie kolonizace, bezohledné vykořisťování méně rozvinutých populací, technologická převaha a další faktory. Přesto je výsledkem to, co my, naši rodiče a naše děti zažíváme na vlastní kůži – totiž mír a prosperita. Z historického hlediska je toto delší období klidu na kontinentu spíše výjimkou než pravidlem. Od počátku psané historie, a pravděpodobně i dříve, se Evropané neustále rozbíjeli na kusy. Snad od dob, kdy Římská říše zavedla svůj Pax Romana, nebylo v Evropě tak dlouhé období míru,“ upozornil komentátor.

Jedním dechem dodal, že bez Američanů by mír nemusel trvat tak dlouho.

„Bylo by absurdní si myslet, že současný mír by byl možný bez vytvoření aliance NATO a bez přítomnosti amerických sil na místě. Sovětský svaz měl v době svého největšího rozkvětu otevřeně expanzivní program svého komunistického systému a v mnoha zemích v americké sféře vlivu – především v Itálii – se dařilo komunistickým stranám, které byly oddané Moskvě. Po druhé světové válce Washington skutečně vynaložil velké úsilí na skrytý boj proti této hrozbě v rámci operace Gladio. Jednou od druhé světové války, kdy v Evropě vypukly vážné násilnosti, bylo to během jugoslávských válek v 90. letech 20. století, a k zastavení krve bylo zapotřebí otevřené akce NATO. V roce 1995, po masakru ve Srebrenici, kdy bosenští Srbové zmasakrovali více než osm tisíc bosenských muslimů, NATO spustilo operaci Deliberate Force a během jednoho měsíce bombardovalo 400 letadly více než 300 bosenskosrbských cílů, aby přivedlo Srby k jednacímu stolu. Daytonská mírová dohoda byla podepsána během čtyř měsíců,“ připomínal Stash Luczkiw.

Upozornil, že pokud má zůstat uchována důvěra v sílu Západu, válka na Ukrajině musí skončit vytlačením ruských vojáků z ukrajinského území. Sami Ukrajinci k tomu mají dost odhodlání a Západ k tomu má dostatek vojenské techniky, kterou může Ukrajincům poskytnout.

Pokud by Západ dotlačil Ukrajinu k nějakému kompromisu s Ruskem, o který by sama nestála, sílu Západu by to podle komentátora značně poškodilo, a naopak by to posílilo vládce, jako je Vladimir Putin.