„Migranti v Evropě prostě a jednoduše zůstanou. Je proto nejvyšší čas se podívat pravdě do očí. Nikdy nebudeme schopni migraci zastavit,“ píše v úvodu svého textu Avramopoulos, který patří v Evropské komisi k nejtvrdším kritikům států Visegrádské čtyřky a jejich postojů vůči uprchlickým kvótám. „V současnosti žije po celém světě mimo svoji zemi narození téměř 250 milionů lidí. Měli bychom se na tuto skutečnost co nejlépe připravit.“

Avramopoulos připouští, že migrace je citlivá politická záležitost. „Toto téma bylo často akcentováno v předvolební kampani v mnoha zemích Evropy. Nyní však již nemůžeme pouze hovořit o krizových opatřeních. Migrace se stala naší novou realitou. To vyžaduje přijmout komplexnější a dlouhodobější politiku, jež bude zaměřena na podporu integrace a začleńování nově příchozích,“ je přesvědčen evropský komisař.

Celý text v angličtině je ZDE.

Avramopoulos dále přichází s poměrně odvážným tvrzením, podle kterého se Evropa dokázala s přičinami globální migrace i s následnou uprchlickou krizí celkem dobře vypořádat. „Čeká nás ještě samozřejmě hodně práce. Už teď je ale jasné, že nemůžeme další problémy řešit, až když se přihodí, ale s výhledem na nejbližší budoucnost. Je bezpodmínečně nutné přijít se sofistikovanou migrační politikou na národní i celoevropské úrovni.“

Podle Avramopoulose však vytvoření takové politiky brání nacionalismus, populismus a xenofobie. „Je hloupost si myslet, že migrace zmizí, když se přikloníme k drsné rétorice. Je naivní si myslet, že naše společnosti zůstanou homogenní a bez migrace, pokud na hranicích postavíme ploty. Není rozumné si myslet, že migranti zůstanou na druhé straně Středozemního moře jenom proto, že s tamějšími zeměmi projevíme větší finanční solidaritu.“

„Musíme změnit naše postoje. V loňském roce našlo v zemích Evropské unie bezpečí více než 700.000 lidí. Je třeba ale udělat vše také pro to, aby u nás našli svůj domov. To je největší výzva pro náš stárnoucí kontinent. Konečně musíme přijmout migraci, stěhování lidí a rozmanitost jako nový standard a s ohledem na to připravit i naši politiku. V prvé řadě však musí přijít kolektivní změna našeho myšlení,“ uzavírá Avramopoulos.