Ještě před pár lety mohli na sociální sítě jejich uživatelé psát v podstatě cokoliv, aniž jim hrozil ban. Rozmohl se však nešvar, že například společnost Facebook příspěvky, jež považuje za nepřípustné, ihned maže. Podobně sociální síť Twitter na nevyžádanou komunikaci reaguje tím, že konkrétní tweet označuje textem pod ním za zavádějící.

V souvislosti s tím lze připomenout, jak Facebook, Twitter, YouTube a další sociální sítě začaly po útoku na Kapitol blokovat účty amerického prezidenta Donalda Trumpa.

O tom, zda na to mají sociální sítě právo, nebo jde o cenzuru či omezování svobody slova, se vedou velké pře, tato palčivá otázka zůstává dosud nezodpovězena.

Čtenář ParlamentníchListů.cz položil v souvislosti s tím političce Konečné dotaz, zda se nechystá nějaká zákonná úprava pro veřejné sítě, které porušují ústavní práva občanů na svobodu slova a snaží se umlčet názory, které jim nejsou po chuti.

„V první řadě bych chtěla říct, že jsem jednoznačně proti cenzuře internetu i sociálních sítí. Takto jsem ostatně vždy hlasovala v Evropském parlamentu. Pokud některé sítě porušují ústavní práva, je nutné obrátit se na Ústavní soud,“ reaguje ve své odpovědi europoslankyně.

Problém podle ní ovšem je, že uživatelé tím, že se na danou sociální síť zaregistrují, vyjadřují souhlas s podmínkami jejího užívání. „A mezi nimi je mimo jiné i to, že společnosti provozující sociální sítě mohou na základě svých pravidel některé komentáře mazat, prověřovat atd.,“ dodává.

„Podle vysvětlení, kterého se mi dostalo od ústavních právníků, ale uživatel internetu má svobodně na výběr, zda na tato pravidla přistoupí, a to v okamžiku, kdy se na sociální síť registruje,“ uzavírá Konečná.