Máte důvěru k instituci papeže coby hlavy katolické církve?Anketa
Papež František zemřel v pondělí ráno, jen pár hodin poté, co se ještě zúčastnil velikonoční bohoslužby a sešel se s americkým viceprezidentem J. D. Vancem.
Vzpomínky spojily i osoby, které jinak stojí na nesmiřitelných pólech názorového spektra a všichni zmiňovali, že dokázal nejvyšší církevní úřad vykonávat velmi lidsky a civilně.
Někteří čeští komentátoři s povděkem zmiňovali, že papež František byl „liberál“, zmiňoval moderní témata jako LGBT anebo „ukazoval, že křesťanství není či nemá být nějakou identitární metlou“.
Tomáš Halík, pozvaný ke smrti papeže Františka do Interview ČT24, k tomu řekl: „Papež František měl odvahu říci, že jestli si lidé myslí, že my křesťané jsme tu proto, abychom odsuzovali homosexuály, abychom odsuzovali potraty, kondomy a tak dále – tohle přece není srdce křesťanství. Že katolíci mluví především o těchto věcech? To je neurotická obsese.“
Trochu jiný pohled nabídl pražský arcibiskup Jan Graubner, který v rozhovoru pro Českou televizi naopak připomněl, že argentinský klerik, prezentující sám sebe jako „papeže z konce světa“ (míněno geograficky i civilizačně), pyšné a do sebe zahleděné Evropě spíš nastavoval zrcadlo problémů zbytku světa.
A druhý český arcibiskup, olomoucký Jozef Nuzík, vzpomínal na Františkovo široké srdce, ve kterém bylo místo pro každého člověka. „Učil jsem se od něj, že hlásat evangelium je třeba řečí srozumitelnou pro každého člověka, věřícího i nevěřícího a že tato slova musejí předávat sílu a naději evangelia,“ napsal na sociální síti.
„Papež František vtiskl katolické církvi tvář blízkou lidem, otevřenou, pokornou a zároveň hlasitou tam, kde bylo potřeba hájit základní lidskou důstojnost. Jeho důraz na ochranu nejzranitelnějších se propsal do jeho postojů k nejpalčivějším otázkám současného světa,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Zprávu o jeho smrti prý přijal s hlubokým zármutkem, protože papež František pro něj byl nejen duchovním vůdcem více než miliardy katolíků, ale také významným činitelem světové politiky.
„Jako hlava Vatikánu byl papež František hlasem svědomí – vyzýval k míru na Ukrajině, apeloval na ochranu civilistů v Palestině i Izraeli a volal po globální solidaritě v době pandemie,“ připomíná europoslanec Zdechovský.
Mgr. et Mgr. et Mgr. Tomáš Zdechovský, Ph.D., MBA
Do diplomatického jazyka Vatikánu podle něj papež, který vzešel z chudinských oblastí Jižní Ameriky, přinesl empatii a osobní angažovanost, i když jeho slova vždy nerezonovala tak, jak si přál.
Že Františkův pontifikát přinesl nové vnímání instituce papežství, se domnívá i Josef Nerušil, pražský zastupitel za SPD a v minulosti blízký spolupracovník kardinála Dominika Duky, který měl možnost poznat politiku svatého stolce „zevnitř“.
„Přelomový byl už samotný nástup papeže Františka po rezignaci předchozího papeže Benedikta XVI.,“ připomíná jeho civilní entreé, když davy shromážděné na svatopetrském náměstí pozdravil skromným „dobrý večer“.
Srozumitelnou komunikací se mu podle Nerušila podařilo papežství a církev přiblížit širším masám. „Zároveň předznamenal i novou církevní éru, která se bude podle mého názoru vyznačovat akcentem sociálních témat a papeži z Afriky, Asie a Jižní Ameriky, kam se přesune i těžiště římskokatolické církve,“ říká dále.
Tento posun podle něj jen podtrhuje ekonomický, ale i kulturní úpadek Evropy a s ní i Severní Ameriky. „Papež František se v tomto kontextu stal jedním ze svědků těchto pravděpodobně nyní již nezvratných změn,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Josef Nerušil.
O nástupci papeže Františka je ještě předčasné spekulovat. Konkláve se obvykle schází dva až tři týdny po uvolnění svatého stolce a právě nyní propukne tradiční vatikánská politika.
Josef Nerušil si ale troufl spekulovat, že příští papež by mohl být „černý“. O velkých šancích kandidáta z Afriky se mluvilo už před dvanácti lety. Nyní je z Afriky nejčastěji jmenován kardinál Peter Turkson, sedmašedesátiletý pontifik z Ghany, který už získal zkušenosti i ve Vatikánu.
Za druhého z afrických favoritů je považován guinejský kardinál Robert Sarah, který je lídrem konzervativního křídla a papeže Františka také často kritizoval.
Mezi vážné apdepty je ale řazen také kardinál Tagle z Filipín, přezdívaný „asijský František“. Jeho zvolení by znamenalo historický posun k lidnaté Asii.
Jako kandidát kontinuity s Františkem je nejčastěji jmenován italský kardinál Parolin, aktuální vatikánský státní sekretář a klíčový spolupracovník zemřelého papeže.
„S jeho odchodem přichází Vatikán do nového období,“ říká pro ParlamentníListy.cz Tomáš Zdechovský.
Pokud by pokračovala jeho linie, dá se očekávat pokračování důrazu na mír, větší otevřenosti k marginalizovaným skupinám a také environmentální odpovědnost. Tu má jako své důležité téma i ghanský kardinál Turkson.
„Pokud by ale nastoupil konzervativněji orientovaný papež, může dojít k určitému návratu k tradičnějším diplomatickým a teologickým akcentům,“ myslí si europoslanec. Lakmusovým papírkem určitě bude papežův vztah k aktuálním válečným krizím na Ukrajině a mezi Izraelem a Palestinou.
„Věřím, že katolická církev – jakožto globální morální autorita – má nejen právo, ale i povinnost být slyšet v otázkách míru, spravedlnosti a lidských práv,“ říká europoslanec Tomáš Zdechovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Posunula se církev za papeže Františka správným směrem?
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
