„Přátelé, milí hosté, štamgasti… Café Montmartre tak, jak ho znáte od září minulého roku, už nezažijeme. Mrzí nás to, nicméně není třeba vysvětlovat, proč tomu tak je. Děkujeme vám za přízeň a krásné dny i večery strávené ve vaší přítomnosti. Pokud byste si chtěli dát z okýnka (nebo všech tří) poslední nápoj nebo si odnést hrnek s naším logem, rádi vás přivítáme tento pátek od 14 hodin. Mějte se krásně, hodně zdaru, štěstí a zdraví,“ ohlásila kavárna na svých facebookových stránkách.

Restaurace i hospody se bezesporu budou se zákazem provozu vypořádávat ještě hodně dlouho. Ještě v polovině března přitom majitelé kavárny Café Montmartre vyjádřili naději, že se podaří podnik opět přivést k životu. „Milí hosté, náš Montmartre zůstává otevřen. Studentům, kteří se nechtějí učit doma, nabízíme možnost využití našeho salónku. Těšíme se na Vás!“ uvedl podnik ještě 11. března.

Věrní návštěvníci jsou uzavřením jejich oblíbené a nevšední kavárny zarmouceni. „Zpátky do podzemí. Poslední snesitelná hospoda na Praze 1 vypustila duši,“ napsala básnířka Zuzana Lazarová k uzavření kavárny.

Do Montmartru se v minulosti chodívala bavit a diskutovat pestrá společnost, která kavárně rozverně přezdívala „Montík“. K inventáři patřila jména jako Egon Erwin Kisch, Eduard Bass, Jaroslav Hašek, Franz Kafka či František Gellner. Restauraci navštěvoval také Jaroslav Hašek, který pro své výtržnosti dostal od Montmartru zákaz vstupu. Společnost mu dělali spisovatel Gustav Roger Opočenský, novinář Matěj Kuděj, žižkovský bohém Franta Sauer, divadelník Emil Artur Longen nebo básník František Gellner.

Největší slávu kavárny přerušila první světová válka. Současná kavárna byla pak v původních prostorách Montmartru obnovena v roce 1999 a brzy se stala oblíbeným místem studentů, umělců i turistů.