Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se znovu opřel do tolik propírané íránské dohody, od které USA aktuálně odstupují. Bývalý šéf CIA v Trumpově administrativě Pompeo nastínil, jaký bude postup Američanů v následujících měsících. „Budou to nejsilnější sankce v dějinách,“ prohlásil Pompeo. Sankce mají zasáhnout klíčová odvětví íránské ekonomiky, jakými jsou například bankovní sektor, automobilky, strojírenský průmysl, nebo ropné odvětví. Pokud prý Írán nezmění svůj přístup, může očekávat další zpřísnění sankcí.

Cílem Spojených států prý je, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Amerika to prý zajistí i bez smlouvy. Klíčovou roli má hrát právě finanční tlak na autoritářský íránský režim. „USA v rámci nové strategie uplatní vůči Teheránu finanční tlak v dosud nevídaném měřítku,“ řekl Pompeo před novináři během projevu pro americký konzervativní think tank The Heritage Foundation. Nový šéf americké diplomacie představil seznam 12 požadavků, které Írán musí splnit, chce-li docílit zmírnění, nebo zrušení sankcí namířených proti němu.

Írán musí například umožnit nezávislým pozorovatelům přístup do svých jaderných zařízení, další požadavek se váže k okamžitému skoncování íránské práce s obohacováním uranu. Pozorovatelé mají navíc získat vyčerpávající dokumentaci ke všem předešlým aktivitám, které v rámci jaderného programu v Íránu probíhaly. Pompeo také na Írán tlačí, aby ukončil vývoj balistických raket a přestal s vypouštěním střel schopných nést jadernou hlavici.

Pompeo, který se nedávno nechal slyšet, že Írán je největším světovým sponzorem terorismu, požaduje od islámské republiky zastavení financování ozbrojených skupin, jakými jsou Hamás, nebo Hizballáh. Chce také od Íránu, aby propustil veškeré občany USA a jejich spojenců, kteří jsou momentálně v zemi zadržováni. Ministr zahraničí se zaměřil i na vojenskou přítomnost Íránu v regionu. Požaduje, aby Íránci upustili od svého vlivu v Iráku a aby přestali financovat a vojensky podporovat milice Hutíjů v Jemenu. Asi nejzávažnější bod se ovšem váže k Sýrii. Z té se mají Íránci vojensky zcela stáhnout. Pompeo také Írán nepřímo obvinil ze spolupráce s hnutími Táliban a Ál-Kajda v Afghánistánu, neboť od Íránců požaduje, aby tato hnutí přestal podporovat.

Poslední a nejdelší bod se věnuje Izraeli. Pompeo požaduje, aby Írán „přestal ohrožovat své sousedy“, což zahrnuje i výhrůžky vůči Izraeli a odpalování raket na území Saúdské arábie a Spojených arabských emirátů.

Írán byl v poslední době schopen učinit velké pokroky ve vývoji nových balistických střel, které jsou schopny ohrozit nejen své přímé sousedy, ale i vzdálenější státy, mohly by doletět i do zemí jihovýchodní Evropy. Americké požadavky dále v praxi znamenají, že pokud by Írán chtěl v budoucnu pokračovat v rozvoji civilního jaderného programu, musel by zdroj paliva pro jaderné reaktory hledat v zahraničí.

Ne každá velmoc ale pociťuje zesílené napětí ve vztazích s Íránem. Rusko a Čína již deklarovaly, že plánují s blízkovýchodní regionální velmocí pokračovat v již fungující rovině a naopak, může dojít k posílení obchodních vztahů. Čína naznačila, že má zájem o posílení vzájemného obchodu, takový krok by mohl zmírnit dopady amerických sankcí na Írán. Zbylí signatáři dohody s Íránem (Británie, Francie, Německo, EU) dali najevo, že i po odchodu USA od smlouvy plánují dohodu dodržovat.

Lze očekávat, že Írán dvanáct amerických požadavků smete ze stolu, nebo přinejmenším jejich většinu. Z tohoto pohledu vypadají přísné americké nároky spíše jako předehra k vojenskému konfliktu, než jako snaha o zajištění míru na Blízkém východě. Íránský prezident Hasan Rúhání se již nechal slyšet, že je „nepřijatelné, aby USA diktovaly Íránu a světu, co mají dělat.“

Mike Pompeo ve svém pondělním projevu také obvinil íránské Revoluční gardy z „provádění vražedných misí v srdci Evropy“, což vyvolalo pozdvižení v řadách bezpečnostních expertů a íránských exulantů, kteří unisono prohlašují, že pro takové tvrzení neexistují přesvědčivé důkazy. Lze ovšem těžko dovozovat, co konkrétně měl ministr zahraničí USA na mysli, neboť se celé věci věnoval jen několik vteřin a nezacházel do podrobností. Mluvčí úřadu ministra zahraničí Heather Nauertová byla vzápětí zasypána dotazy právě na tuto část Pompeova projevu. „Ministr má přístup k informacím a skutečnostem, ke kterým já přístup nemám. Ministr mne ujistil, že pro jeho tvrzení existují důkazy a pevně si za svým výrokem stojí,“ řekla Nauertová.

Írán je pod palbou mezinárodní komunity už měsíc. Na konci dubna vystoupil se speciálním projevem izraelský premiér Benjamin Netanjahu a obvinil Írán z dalekosáhlých lží o jeho jaderném programu. Írán prý i po podpisu jaderné dohody pokračoval ve vývoji jaderných zbraní. Izrael údajně disponuje kopiemi dokumentů z íránských archivů, které toto mají dokládat. Americký prezident Donald Trump poté oznámil, že Amerika odstupuje od jaderné dohody s Íránem.