„My jako nejen Česká republika, ale celá severní polokoule jsme byli hozeni do bazénu s kyselinou sírovou a většina vlád se nechala namanipulovat do té situace, že se jako musí něco strašlivě radikálně řešit,“ začal Kříž v rozhovoru pro Info.cz.

Jen asi dvě nebo tři evropské země se snaží život držet v normálu, nad čímž ekonom kroutil hlavou a posteskl si, že kvůli premiérovi Andreji Babišovi (ANO) Česko není mezi těmi několika málo zeměmi. Přitom zatím nikdo neví, kolik lidí nemoc COVID-19 opravdu už prodělalo. Kdyby už teď byla promořenost vysoká, tak by úmrtnost byla blízká nule, ale kdyby byla promořenost minimální, tak by situace byla o poznání vážnější.

„Náš pan premiér je hysterion a má v sobě kampaňovité rysy, takže těžko se dalo čekat, že bude dělat něco jiného. A když už v tom bazénu jsme, tak mě zajímá, jak nás z něj chce vláda dostat ven. Co nejrychleji,“ zdůraznil.  

Podle Kříže bychom si měli uvědomit, že v České republice v průměru umírá na 305 lidí, bez ohledu na koronavirus. Přesto tu máme karanténu, kvůli které se zhroutil jak hospodářský, tak společenský život.

„Podívejte se na situaci ve Švédsku nebo v Bělorusku. To jsou země, které mají zhruba stejně velký počet obyvatel jako u nás a chodí se tam do hospody, chodí se tam na sportovní utkání a chodí se do školy. A v zásadě, protože to ve Švédsku začalo dřív, tak se zhruba za týden na jejich číslech ocitneme taky. Tak co v tom my hledáme za úspěch? Je to stejné jako ve Švédsku a mě spíš zaráží, že se na Švédsko třeba útočí, že nedrží lajnu. Je tam ta agresivita, mediální agresivita. Když se podíváte na Itálii nebo na Španělsko, tak to jsou jako chudáčci, pak si novináři dělají srandu ze Spojených států a z Británie. Je tam taková potutelná radost. A teď to začíná i se Švédskem,“ kroutil hlavou ekonom.

Kdyby bylo na něm, rozhodl by se většinu společnosti vrátit do normálu, aby mladí zdraví lidé vedli normální život a chronicky nemocní pacienti by měli být více chráněni. Pokud už nemoc COVID-19 dostane zdravý člověk, měl by to podle Kříže vyležet jako chřipku. „Ale určitě má smysl vynaložit značné zdroje na ochranu ohroženější části populace,“ dodal ekonom. O tyto lidi se společnost musí postarat.

Je však přesvědčen, že tak či onak se vrátíme k otevřené společnosti. Další možností by bylo mít společnost zavřenou na pořád, což ve skutečnosti není myslitelné.

Kříž je přesvědčen, že nás čekají ještě velké problémy. Řadě lidí se totiž v tuhle chvíli zdá, že se nic moc neděje, protože sice jsou doma, ale plat jim chodí, byť snížený, takže jsou relativně v klidu.

„Ono se jakoby nic neděje a lidi to berou jako skautský tábor, ale ona prostě ta reakce přijde,“ varoval odborník s tím, že týdně tato republika přichází asi o 40 miliard korun. Pokud by se ekonomika rozjela od 1. května, ztratíme prý asi pět až sedm procent hrubého domácího produktu. Varoval také, že naši ekonomiku táhne automobilový průmysl, ale ten teď drhne po celé Evropě a je otázka, kdy se vrátí k normálu.

A jaké by tedy nabídl řešení?

„Zastavit společenskou hysterii. Už nějaká změna nálad je vidět. My jsme uprostřed obrovské novinářské blamáže a manipulace, protože dělat tady z různých nemocí velké téma, ta je tady přítomná velmi dlouho,“ upozornil Kříž s tím, že hysterie se periodicky vrací a teď se z ní podařilo vytěžit maximum.

„Ale ani novináři snad nejsou blázni a budou vědět, že jako první půjdou na porážku, protože nebudou peníze na reklamu. Jednak se můžou ztrapnit tou tendenčností a kampaňovitostí a jednak nemusejí mít za co vysílat a tisknout,“ upozornil ekonom. 

Současnou situaci vnímá jako hysterickou. O to víc obdivuje Švédy a v jistou chvíli i Brity, kteří se k tomu snažili přistupovat racionálně, alespoň podle jeho názoru. Tohle se bude v příštích letech hodně rozebírat a nakonec se dojde k tomu, že to všechno byla velká bublina,“ vyjádřil svůj názor ekonom.

Prohlásil také, že bylo zbytečné  zavírat školky, protože žádné dítě ještě koronavirus nedostalo. Tady se ale zmýlil. Děti se koronavirem nakazily a nemoc šířily.  

Obává se však, že někteří politici nebudou chtít přístup k pandemii změnit, protože nebudou chtít přiznat, že udělali chybu. „Střelili jsme se do vlastní nohy a teď si tady budeme bravurně napravovat, co jsme si sami způsobili,“ konstatoval.

Může nám pomoct to, že jsme málo zadlužení, ale pokud lidé nebudou pracovat, brzy se to může změnit. Přitom by bylo třeba stavět kupříkladu dálnice a ekonomika by se alespoň trochu rozjela. Sám však upozornil, že jeho úvaha má háček.

„Tady je problém, že kdejakej otrapa se obrátí na soud a výsledkem je, že se stavba zastaví na dva roky a pak zase na dva roky a pak zase na dva roky. Většina dálnic je nakreslená a připravená na 20 nebo 30 let. Tam není co jiného dělat. Jedinej problém je, že ta společnost je zaseknutá a řeší Miroslavy Patriky, Děti Země a další blbosti. Česká republika je v tomhle nefunkční stát,“ vypálil ekonom.