Materiál s názvem „Systém účelového zadávání zakázek v rámci stávajícího akvizičního systému MO“ podle zdroje naší redakce pochází z roku 2011, tedy z doby vlády Petra Nečase, kdy Ministerstvo obrany vedl tehdejší občanskodemokratický politik Alexandr Vondra. Podle informací od zdroje blízkému Ministerstvu obrany, který trvá na své anonymitě, s ním však pracovníci rezortu obrany pracují i v současnosti.

Dobové dataci dokumentu nahrává i fakt, že se v něm opakovaně objevuje výraz ÚřDA tedy Úřadu dohledu nad akvizicemi, který podle informací, které naše redakce aktuálně z Ministerstva obrany získala, zanikl v polovině roku 2012 a transformoval se do současné podoby Odboru dohledu nad akvizicemi (ODA).

„Předpokládám, že se jedná o nějaký pracovní materiál zpracovaný před lety pro ministry Bartáka nebo Vondru. Právě za jejich působení na Ministerstvu obrany ÚřDA existoval,“ sdělil ParlamentnímListům.cz ředitel Odboru komunikace Ministerstva obrany ČR Jan Pejšek. „Tudíž předpokládám, že vycházíte z materiálu, který je nejméně 6 let starý,“ dodal s tím, že žádný podobný dokument v posledních měsících či letech na Ministerstvu obrany nevznikl.

Dokument obsahuje jakýsi souhrn charakteristik možného účelového systému zadávání veřejných zakázek (nákupů vybavení a techniky pro české vojáky) na obraně. S největší pravděpodobností se jedná o interní materiál citlivého charakteru, který se nikdy neměl dostat na veřejnost či do médií.  

„Účelová urgentní potřeba“

V sekci nazvané „nejpoužívanější postupy“ shrnuje dokument nejčastější způsoby, kterými se účelové armádní zakázky ospravedlňují a prosazují. Zmiňuje například tzv. účelovou argumentaci tzv. „urgentní potřebou“. Tuto argumentaci podle dokumentu zpravidla provází „neurčitě vyjádřená tvrzení o riziku ztráty konkrétní schopnosti jednotek v misi“ případně tvrzení o „ohrožení životů nasazených vojáků“. Dalším pomyslným fíglem mají být vyjádření o „vysoce kvalitním vybavení příslušníků armád ostatních států participujících na misi“, která tak „deklasují české vojáky“.

Následně popisuje i tzv. „účelově připravenou specifikaci pořizované komodity“ či „účelové předání informací dodavateli“. A materiál zmiňuje i příklad: „S dodavatelem jsou (zpravidla ze strany uživatele) s předstihem podrobně projednány podrobnosti zadání (specifikace), případně dodavatel přímo participuje na jeho přípravě“. Podle dokumentu je rysem účelovosti i to, že dodavatel buď dopředu zná, nebo i sám může zpracovávat samotnou specifikaci veřejné zakázky.

Jenže materiál rezortu obrany (datace kolem roku 2011) věnující se účelovosti v souvislosti s veřejnými zakázkami nezůstává jen při teorii. V sekci „realizace postupů v praxi“ totiž prezentace zmiňuje i konkrétní příklady.   

A kromě již v minulosti (rok 2010) zrušeného „akvizičního pracoviště Vojenské policie“ zmiňuje i „akviziční pracoviště Vojenského zpravodajství“ (tedy armádní rozvědky, s jejímž vedením se nyní do sporu kvůli zakázce na radary MADR dostala šéfka obrany Karla Šlechtová). 

Podle materiálu (rok datace pravděpodobně 2011) vykazovaly zakázky akvizičního pracoviště Vojenského zpravodajství v minulosti „významnou podobnost akvizičních praktik“ s těmi, které zadávalo akviziční pracoviště Vojenské policie.

Konkrétní postupy...

To mělo být podle interního dokumentu ministerstva „skrytě využívané i pro vyzbrojování dalších složek Armády České republiky“. Zároveň mělo mít možnost využívat pro ospravedlnění zakázek i argumentu tzv. „urgentní potřeby“.

Pracovníci bývalého akvizičního pracoviště Vojenské policie (zrušeno 2010) podle materiálu ministerstva „s cílem vyhnout se kontrolním mechanismům MO, uplatňovaným u těchto zakázek, vyhlašovali jeho otevřená řízení s účelově připravenými specifikacemi“. „Je velmi pravděpodobné, že vybrané dodavatele rovněž dopředu informovali o požadavcích na pořizované komodity,“ stojí v textu dále.

Jedním z předražených nákupů akvizičního pracoviště Vojenské policie, o kterém kdysi informovala média, byl například nákup terénních čtyřkolových motocyklů, z nichž jeden vyšel na 1,25 milionu. Jejich běžná cena se přitom pohybovala výrazně níže.