Podle Bartušky nás čekají hned tři složité zimy. „Rovnou říkám, že budeme Rusko nahrazovat dodavateli, kteří budou neméně složití. Rozhodně v energetice nečekejte v příštích letech klid,“ poznamenal Bartuška, že nyní musíme nahradit zhruba 40 % dodávek ruského zemního plynu a 30 % dodávek ropy.

„A tento přechod musíme zvládnout rychle, v hlavních číslech během příštích dvou tří let. Zároveň ale platí, že svět vstoupil do velmi neklidné doby a budeme nahrazovat jednoho ne úplně stabilního dodavatele jménem Rusko mnoha jinými – neméně nestabilními. Když se dnes podíváte na mapu světa, kdo vyváží ropu a zemní plyn, je tam jenom pár demokracií typu Norska, Austrálie nebo Kanady. Většina exportérů ropy a zemního plynu jsou země buď autoritářské, nebo ne úplně stabilní. Případně obojí,“ zdůraznil Bartuška. 

Očekávat podle něj lze, že problémy s touto zimou neskončí, ale budou se vracet i v dalších.

Následně hovořil také o tom, do jaké míry byl energetický trh ovlivněn plánem Green Deal.

„Zelený úděl je poměrně nový, jde o poslední tři roky. Zato snaha prosadit jako základní zdroj výroby elektřiny a tepla obnovitelné zdroje je s námi už dvě desítky let. Od celoevropského summitu o využití obnovitelných energií v březnu 2007 se začal vytvářet trh, který podporoval obnovitelné zdroje. Prakticky vznikly dva trhy na elektřinu a teplo – jeden pro obnovitelné zdroje – a druhý pro všechny ostatní. A nepochybně v rámci toho se až příliš často politika stala tím, kdo říkal technikům, jak to má vlastně fungovat. Dobrým příkladem jsou solární panely v Česku. Celý fotovoltaický boom, který tu byl až do roku 2010. Ten nás stojí ročně 45 miliard korun, a protože dotace byla na dvacet let, ještě pár let nás to stát takové částky bude,“ zmínil Bartuška.

Závěrem pak hovořil o tom, že ropa a plyn jsou jedny z mála nástrojů, jak může Rusko vydírat Západ. „Jaké výrobky máme doma z Ruska? Automobil? Telefon? Počítač? Nejspíš nic. Plyn a ropa jsou jedinou žádanou komoditou. Proto musíme počítat s tím, že se ruská ropa a plyn mohou zastavit prakticky kdykoliv,“ upozornil Bartuška. 

A připomněl i „uhelné prázdniny“, ke kterým by mohlo dojít. Základní zájmem všech států EU bude podle něj uchránit domácnosti, kritickou infrastrukturu a klíčové podniky.

„Vůbec bych nevylučoval uzavření nenutných ekonomických provozů, i uhelné prázdniny. Na ty si dobře pamatuji, byly to tři týdny bez školy, a já jsem si to naprosto užil...“ poznamenal Bartuška, že se díval na normy ze 70. let, kde bylo vytápění veřejných prostor na 16 °C.

„Když čtu, že 19 °C povede k zubožení populace, musím se smát. Mimochodem, prohlédněte si, jak jsou oblečené prodavačky na pokladnách v nákupních centrech. Kolik mají na sobě bund i v parném létě, protože sedí v průvanu. Debata o tom, že nejsme schopni vydržet 18 °C na pracovišti, je projevem velké rozmazlenosti,“ míní Bartuška.