„Padáme docela dobře,“ křikl na dva své druhy nadporučík Vilém Vondruška, když se balon Kysibelka, v němž letěli, protrhl a začal prudce klesat. Stalo se v době Všeobecné zemské výstavy v Praze v roce 1891. Všichni pád přežili a jméno důstojníka Vondrušky se stalo takovou legendou, že žilo vlastním životem i poté, kdy byl už jeho nositel po smrti. Ale k tomu musíme přeskočit sedmadvacet let...

Výprava na Cheb

Nanejvýš sto padesát dobře vyzbrojených chlapů, kteří se vydali vlakem na Cheb kolem desátého listopadu roku 1918. Úkol byl jasný, zabrat na zdejším letišti všech čtyřicet vojenských letadel. A ozbrojencům tu velí... kdo jiný než setník Vondruška! Vilém Vondruška. V Chebu zabrali náklaďáky a nečekaně přijeli na letiště. Nastalo zděšení a někteří piloti pospíchali ke strojům, aby s nimi odletěli do Bavor nebo do Saska. Rázná palba z kulometů je ale od toho odradila. Rozebraná letadla odvezli pak Češi vlakem do bezpečí. Tak se o události psalo v plzeňském vydání Večerníku Českého slova a v dalších tiskovinách.

„Ta výprava byla pro vznikající stát nesmírně důležitá. Běžná představa o zrodu Československa je totiž strašně jednoduchá. Vyhlásili na Václaváku republiku, zahulákali, poplakali si a bum - bylo Československo. Ono to ale bylo složitější. Německá menšina u nás vyhlásila například skoro vzápětí čtyři německé provincie, tedy Deutschböhmen, Sudetenland, Böhmerwaldgau a Deutschsüdmähren. Rakousko koketovalo s připojením k Německu a vzalo je pod svá křídla, přičemž se ve Vídni mluvilo ještě o třech jazykových ostrovech, tedy o Jihlavě, Olomouci a Brnu. Československo nemělo na svém začátku prakticky žádné letecké síly. A letecký průmysl u nás tehdy ještě neexistoval, centrem takové výroby pro vzdušnou moc zesnulého mocnářství bylo v Rakousku město Wiener Neustadt,“ podotýká historický publicista Zdeněk Čech.

Odhalení fantoma

Nicméně časem se legenda udatného Vondrušky začala bořit. „Přestaňte již konečně bláznit s Vondruškou!“ napsal v lednu 1919 do Národních listů Alois Šmolík, tenkrát jeden z nejlepších leteckých konstruktérů v republice. A tím to celé znovu odstartoval. Zprávu později zveřejnilo i Právo lidu. Konstruktér začal dostávat urážlivé dopisy, v hospodě si od něj lidé odsedávali. „Jo, tenhle Šmolík! Za války dělal pro Rakušáky, pro jejich letectvo a teď by se chtěl opírat do našeho statečného pana setníka...“ Nicméně Šmolík měl pravdu. Setník Vilém Vondruška aviatikem nikdy nebyl. Bojoval na ruské frontě jako kavalerista a v roce 1916 se možná z nešťastné lásky zastřelil v Benešově. Žurnalisté si jeho účast v hrdinné jízdě na Cheb prostě vymysleli.

„Na začátku republiky byla poptávka po hrdinech, a tak to chebské dobrodružství přiklepli nějací novináři Vondruškovi, což se pak rychle rozneslo. Zhruba jako zabitý student Martin Šmíd v roce 1989. Ve skutečnosti ale výpravě na Cheb velel setník Jindřich Kostrba. Stíhací eso Velké války a odborník, co věděl, jak rozmontovat letadlo a nenadělat z něj při tom trosky. Ale to na veřejnosti nepůsobilo tak lákavě, takže mnozí stále věřili pohádce o Vondruškovi. Proslavil se přece už na Jubilejní výstavě v roce 1891! O téhle kapitole našich dějin se toho mezi lidmi moc neví. Ostatně i v dějepise, který se vyučuje ve školách, je rozjezd státu ponořen v mlze. Mluví se o 28. říjnu, o martinské deklaraci, kterou se tenkrát k Čechům přihlásili Slováci, o tom, že u nás začali kverulovat Němci a že se měl ze zahraničí vrátit Masaryk, ale jinak nic moc,“ doplňuje Čech, který o dramatu s balonem Kysibelka, o letadlech v Chebu a o historickém pozadí všech těchto událostí napsal dva příběhy do své nové knihy Potlučený lev.