Politika je jedním z mála oborů, které Jiří Babica při vymýšlení témat pro knihy o vaření nejspíš nevyužije. A to čerstvě pokřtil svou nejnovější knihu Babicovy fotbalové dobroty. Je určena divákům blížícího se fotbalového mistrovství Evropy, kteří si klidně během poločasové přestávky mohou připravit takové specialitky jako „vytočený trenér“, „zapečený soupeř“, „smažené kopačky“ nebo „oči pro pláč“.   

„Kuchařka se dá napsat o čemkoli, ale vždycky ji musíte udělat k nějaké cílové skupině, což u politiky vlastně nejde. Protože ta se dělí na dvě části – pravou a levou,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jiří Babica, takže se od něj politické kuchařky s chuťovkami typu „splasklá Kalouskova kapsa“, ,pochutnání z Nečasovy síťovky“, „Rathův mřížkovaný koláč“ nebo  „Filipovi pečení holubi“ nejspíš nedočkáme.

Za Paroubka se politika rozehrála na Spartu a Slavii

Přitom českou politiku Jiří Babica sledoval, i když žil patnáct let na západ od našich hranic. „Ještě v devadesátých letech, když tam byli Zeman a Klaus, tak to – dá se říci – fungovalo. Ale bohužel musím říct, že od příchodu pana Jiřího Paroubka se to prostě rozehrálo na Spartu a na Slavii a do dneška to tady tak máme,“ myslí si kuchař, jenž prý vaří pro normální lidi.

V politice má sice docela dost známých, ale nepomýšlí na to, že by se jako známá televizní tvář stal vývěsním štítem některé politické strany, jak to učinil v roce 2010 moderátor Radek John, který přivedl Věci veřejné do sněmovny. „Kdyby mě oslovila nějaká politická strana, tak mám výhodu, že jsem zavázán smlouvou v televizi, že do politiky nepůjdu,“ vysvětluje Babica, že se díky  moderování pořadu Babicovy dobroty v televizi Nova nemusí o žádném politickém angažmá rozhodovat.

Po milionu v politice by sáhla většina Čechů

Všeobecnou nespokojenost s politikou si vysvětluje tím, že jsme národ nadávačů. „Ale kdybyste se zeptali kohokoli v Česku kromě těch dvou procent, co chodí pravidelně do kostela, jestli souhlasí, aby někde postavili mrakodrap, a dali mu za ten souhlas milion, tak by to podepsal v podstatě každý. Jsme český národ. Hlavně, že mám já. Možná pár by jich řeklo, že ten milion nechce, ale moc by jich nebylo,“ domnívá se Babica, že politická moc by zamávala s kdekým.

To se ostatně ukázalo i v kauze středočeského exhejtmana Davida Ratha. „Od počátku jeho politické kariéry se dalo odhadnout, co je Rath za člověka. Nadávalo se tu, že nikoho při korupci nechytí, a nyní se naopak ozývá ´Chudák Rath, ten to odskákal, přitom je tady dalších deset, sto, nebo tisíc, po nichž nikdo nejde.´ To, jestli se na něj někdo soustředil, je jiná věc. Chytli ho při činu. Šetří se tu spousta dalších kauz, ale chce to je dotáhnout,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jiří Babica.

Nemůžeme mít všichni stejné trenky

Vadí mu, že v dobách, kdy ekonomika rostla, se nešetřilo. A nyní jsou lidé naštvaní, že se jim bere to, co se jim v dobách hojnosti přikleplo. Protože však nechce, aby za jeho život platily děti, má pochopení pro úsporná opatření vlády. Uvědomuje si ale, že na seniory a zdravotně postižené, kteří tento týden proti pomalejším valorizacím penzí a dalším vládním škrtům protestovali, dopadají tvrdě.

„Ale na celém světě je to tak, že buď budeme žít ve společnosti, kde budeme mít všichni stejné trenky, budeme všichni chodit do práce a dostaneme za to stejně, nebo to bude tak, jak je to teď. Ale vyňal bych z toho lidí, kterým je k osmdesátce a víc, a pomáhal bych jim jakkoli. Ale komu bylo v devětaosmdesátém třeba pětačtyřicet a dnes pláče, tak je to jeho chyba, ne státu. Oni si všichni myslí, že stát se o ně postará. Ale nepostará, proč by to dělal?“ podivuje se Babica.

Mají milion pod polštářem a kupují párky bez masa

Stejně tak žasne nad tím, že se u nás nadává na kvalitu potravin. „My jsme jediná země široko daleko, která prodává mléko, které má 0,5 procent tuku, což je sice takřka beztukové mléko, ale stojí nejméně. A tak zákazník přijde a vidí, že stojí sedm korun. Nebo mléko 1,5 procenta, které také skoro žádný tuk nemá, stojí 13-15 korun, tak vezme tohle. A kupují ho skoro všichni,“ upozorňuje kuchař.

„Nebo kilo párků za třicet pět korun a lidé to kupují. Tady není gastronomie  důležitá, nejsme Francouzi, nezajímá nás to. Máme hlad, najíme se. Já kupuji párky od 140 korun výš, protože vím, že tam maso je, a nekupuji si je za šedesát, protože vím, že tam maso není,“ vysvětluje Babica.
„A to mohou mít pod polštářem milion a stejně to udělají. Je jim to úplně jedno, co jedí. Ale dělat z kvality potravin problém, jak se o to snaží pár chytrolínů, to nechápu. V zásadě jsou problémoví ti lidé, kteří to kupují. Kdyby to nekupovali, nebude to nikdo vyrábět, a tedy ani prodávat,“ dodává.

Vojáci v Afghánistánu si dají Babicovy dobroty

To v Afghánistánu, kam se chystá za českou vojenskou jednotkou, určitě z nekvalitních potravin vařit nebude. „Byl jsem osloven a samozřejmě že jsem to přijal, protože já jsem Čech jak poleno a vždycky budu. Jsou to kluci, co tam jsou půl roku a každý vánek z domova jim pomůže. Těším se na ně i na to, jak jim budu vařit,“ svěřuje se pro ParlamentníListy.cz kuchař Jiří Babica, ale termín návštěvy vojenské jednotky prozradit nechce, prý aby je nesestřelili.