Událostmi posledních dvou týdnů zahýbaly ženy. Británie se důstojně rozloučila s nejnoblesnější dámou naší doby, která navždy zůstane modelem majestátního ženství. Den před svou smrtí ještě splnila svou poslední panovnickou povinnost jmenovat ženu do premiérské funkce. Výrazně energická žena vyhrála italské volby. A tisíce statečných žen se bouří proti totalitnímu režimu v Íránu. Nastává v politice éra silného ženství střídající chabnoucí mužství?

Doufejme, že vystřídá nejen to chabnoucí, morálně a intelektuálně vykastrované toxické mužství, ale i to současné totalitně myslící a velkopansky jednající pseudoženství vůdkyň typu Merkelová, von der Leyenová a Jourová. Obě nové premiérky se jednoznačně a bez studu hlásí k národnímu konzervatismu.

Trussová se po letech Cameronova „liberálního konzervatismu“, v němž pokračovali Mayová i Johnson, vrací k principům thatcherovským, jejichž první ukázkou je snížení daní. Druhou je odklon od Green Dealu a principu nulových emisí, na němž ještě trval Johnson. Včetně chystaného zrušení zákazu těžby břidličného plynu („fracking“), jehož geologové odhadují pod Británií dostatek na padesát let pro celou Evropu. A jehož zákaz těžby byl inspirován aktivitami ekologistických organizací, u nichž se potvrdilo ruské financování. Jo, a k tomu Rusku si troufla i říct, že kdyby Putin začal střílet jaderně, taky by ten knoflík na něho zmáčkla. To si na jeho vyhrůžky ještě žádný chlap netroufl.

Konzervativní komentátoři, jako think-tank Migration Watch, jí zatím po oznámení jejího programu vytkli jen jedno: úplně vynechala téma imigrace, které je pro většinu Britů tématem palčivým, když legální imigrace stoupá ročně na statisíce a ilegální imigrace na desetitisíce, v ulicích britských měst explodují do násilností etnické konflikty muslimů proti Indům a ilegálové řízení albánskými pašeráky připlouvají po stovkách denně, v jednom letním měsíci už to byla tisícovka.

Naopak Meloniová, v jejímž volebním vítězství sehrála právě imigrace hlavní roli, slibuje ilegální imigraci zastavit ve Středomoří už daleko od italských břehů. Nenarazí to na politiku EU?

Tam bude muset trochu prokličkovávat výnosem Evropského soudu zakazujícím znemožňování vstupu migrantů z lodí na břeh. Ty lodě se jednoduše budou muset chytat a vracet, než se k italským břehům přiblíží. Jak to italské námořnictvo bude zvládat, je jiná otázka.

Von der Leyenová před volbami pohrozila vágními sankcemi, vyhraje-li Meloniová. Ty hrozby však po volbách utichly. Co se změnilo?

Možná paní šéfkomisařce došlo, že právě takové pohrůžky přiměly svobodomyslné Italy k ještě silnějšímu hlasování natruc. Ale taky Meloniová pronesla po volbách velice mírnou řeč se slibem, že bude vládnout pro všechny Italy se soustředěním na věci, které sjednocují, ne rozdělují, s heslem „Bůh, vlast, rodina“. To sice neladí s praktickou politikou Bruselu, ale ani tam si nikdo přece jen netroufne otevřeně říct, že je proti bohu, proti vlasti a proti rodině. Taky rozptýlila obavy ze změny politiky k ukrajinské válce: oba její političtí partneři – Salvini i Berlusconi – se v minulosti přikláněli k jednání s Ruskem místo jednoznačné podpory Ukrajiny. Salvini to dokonce řekl ještě nedávno. Ale Meloniová potvrdila, že bude držet partu s celozápadní podporou Ukrajiny včetně dodávek zbraní.

Pro Evropany toužící po návratu politiky k větší národní svrchovanosti je Meloniová velkým povzbuzením. Její politiku budou jistě sledovat jako zdroj inspirace. Na třetí největší ekonomiku s populací okolo 60 milionů si Brusel asi sotva troufne jít tak zhurta jako na malé Maďarsko, které Europarlament prohlásil za „už nedemokratické“.