Zkrocení kůrovce je podle nového generálního ředitele státních lesů Vojáčka otázka, která má velmi mnoho faktorů. Klíčovou záležitostí je podle jeho slov jednoznačně vývoj počasí. Pokud budou pokračovat léta typu, která máme od roku 2015 za sebou, pak s velkou pravděpodobností bude postup kůrovcové kalamity i nadále pokračovat a jen tak se jí nezbavíme.

„Chci ale upřesnit, že kůrovcovou kalamitu nepovažuji za primární problém. Tím je skutečně hlavně sucho a změna teplot. Sucho oslabuje smrkové porosty a dochází k celoplošnému chřadnutí,“ řekl s tím, že právě chřadnutí a napadání smrků není způsobeno jenom kůrovcem, ale řadou dalších škodlivých činitelů.

I škody, které jsou způsobené větrem, lze prý také přičítat suchu. Porosty, jež jsou oslabené proředěním a zásahy proti kůrovci navíc snadněji větru podléhají. „Kůrovcová kalamita je sekundárním důsledkem klimatické změny,“ zopakoval Vojáček s tím, že jde tak o záležitosti těžko ovlivnitelné.

Filozofií Vojáčka v tomto případě je obecná strategie každého podniku. A sice že se musí vždy očekávat to nejlepší a připravovat se na to nejhorší. „Já se nyní budu pokoušet připravovat podnik na to, aby se vyrovnal s tím nejhorším, i když bych byl velmi rád, kdyby naopak přišlo to nejlepší,“ uvedl generální ředitel.

Co se týče přesné výměry, nedokáže Vojáček přesně specifikovat, jak velká část státních lesů je aktuálně kůrovcem napadena. A to především z důvodu, že je ve funkci teprve první den. „Dnes jsme absolvovali první poradu s krajskými řediteli, ve které jsem si udělal nějaký hrubý přehled. Obecně by se ale dalo říci, že se můžeme bavit už o více než pětině spravovaných lesů,“ řekl.

Tři generace kůrovce jsou letos jistotou, což je podle ředitele skutečně velký problém, jelikož vývoj a potenciál kůrovce je zhruba jedna ku padesáti šedesáti. „I když jsem uvedl, že je to problém sekundární, řešit jej budeme a jedinou možností, jak ho zlikvidovat, je napadené stromy předtím, než z nich brouci vylétnou, pokácet a sanovat dřevní hmotu. Nejlépe mechanicky, ale můžeme i chemicky,“ vysvětlil Vojáček s tím, že v poslední době zkoušeli i různé způsoby, jako jsou fumigace, pomocí plynu, zahřívání či přikrývání plachtami.

Tyto zmíněné možnosti prý fungují, ale každá má své pro i proti. Například chemické řešení není stoprocentní, zahubí larvy a brouka pouze na vnější straně stromu. „Problém je, že se tím postříká jen ta strana, která je nahoře, a potom musíte kmen otočit a postříkat zase spodní část, je to opravdu velmi pracné,“ sdělil.

Nevýhodou u chemického způsobu je i to, že kromě kůrovce ničí i okolní část lesa. „Bohužel neexistuje chemický způsob, který by působil pouze na jeden druh hmyzu,“ uzavřel s tím, že tuto metodu i tak používat budou a budou ji kombinovat, protože i jiné metody mají zase své nevýhody a také je nelze používat ve všech případech.