Úvodem Jakl hovořil mimo jiné o pivu. „Když jsem byl teenager, pocházím z Chebu, tak když jsem tátovi občas upíjel ze džbánu, když mě poslal pro pivo, tak ten svět těch jako hospod úplně domácí nebyl. Můj táta do hospody nikdy nechodil. Byl takový víc domácí typ,“ poznamenal Jakl, jehož pivo začalo zajímat později i jinak.

„Člověk si o tom leccos může i přečíst,“ podotkl muž, jenž se pivem zabývá. „Nechtěl bych mít ale nic společného s podnikáním s hospodou,“ dodal Jakl, jenž se obává byrokracie. „Spíš jsem teď ve fázi, kdy si vymyslím nějaké pivo, udělám recepturu, než si to vzít celé na triko,“ dodal Jakl, jenž se rád zabývá také hudbou. 

Jakl pak vzpomínal i na svá studia žurnalistiky a na to, jak dělal editora zdravotnických časopisů. „Když přišel listopad 1989, tak ten mě vrhnul trochu jinam, nejprve do těch politických sfér,“ poznamenal Jakl, který si vždy něco o životě a světě myslel – alespoň to sám o sobě tvrdí. Jakl také působil čtyři roky v Lidových novinách. „Nakonec mně dali najevo, že mě tam už nechtějí. Přišli noví šéfové a dali najevo, že bych příliš názorově vyčuhoval,“ sdělil Jakl. 

Většinu politických hesel hází Jakl do jednoho pytle s názvem „Chceme vaše prachy“. „Spousta těch hesel vypadá jako slib něčeho. Zařídíme, uděláme, podpoříme, ale už není řečeno za co,“ podotkl Jakl se slovy, že se domnívá, že lidé nepotřebují státní vymahače, kteří pak peníze rozdělí. 

Jakl se rozhovořil také o spolupráci s exprezidentem Václavem Klausem. „Že bych si z té spolupráce odnášel nějaké ideje, to bych řekl, že úplně ne. Ideově jsem v tu dobu byl skoro hotový člověk a myslím si, že věci, o nichž se bavíme, jsem měl tehdy. Co jsem si z toho odnesl, nepochybně je soustavnost, píle, pracovitost, protože šéfa jsem měl náročného, a zodpovědnost,“ vyprávěl Jakl. „Každé ráno jsem si uvědomoval, kam jdu do práce. Že to je ohromná zodpovědnost,“ poznamenal bývalý politický tajemník prezidenta Klause.