V úvodu pořadu Pecina poznamenal, že Ivo Ištvan postupuje podle zákona a rozhodně nelze říci, že by šlo o reparát po případu Jany Nagyové-Nečasové. Host se ovšem necítí povolán k hodnocení práce pana Ištvana, od toho má nadřízené. Snad se také brzy dozvíme, proč olomoucké zastupitelství rozhodlo o tom, že do vyšetřování kauzy nezapojí Generální inspekci bezpečnostních sborů. „Mezi vyšetřovaným policistou a příslušníkem inspekce může být nějaká osobní vazba,“ spekuloval exministr s tím, že do GIBS přecházejí i někdejší řadoví policisté.

Inspekce ale pracuje, o tom není důvod pochybovat. Řeší např. otázku nepovoleného použití zbraně ve službě nebo opilého policejního funkcionáře za volantem. Nemá prý výhrady ani k současnému šéfovi GIBS panu Ivanu Bílkovi, kterého zná ještě ze svého prvního ministrování. „Já jsem ho považoval za dobrého, schopného policistu a slušného člověka,“ konstatoval Pecina, byť je prý jeho skvrnkou na pověsti, že měl mimořádně rychlý služební postup. „Ale já jsem většinu života prožil v soukromém sektoru, kde takovýto rychlý postup není nijak neobvyklý,“ doplnil.

Pár slov padlo také na konto Roberta Šlachty z ÚOOZ. Ačkoli se může zdát zvláštní, že je šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu tak často vidět v médiích, je prý jen a pouze na státním zástupci, koho nakonec pověří prošetřením kauzy. „Pánem trestního řízení je u nás státní zástupce,“ konstatoval na kameru Pecina.

Langerovo „žabákování“

Ve druhé polovině prozradil, co je to tzv. žabákování. Tento fenomén byl prý znám z dob Ivana Langera, kdy policista dostal možnost přeskočit náhle do vyšších platových tříd tím, že vykonal nějakou několikatýdenní stáž na policejním ředitelství. „To se stávalo za Ivana Langera, dnes už tomu snad tak není,“ doplnil někdejší politik. Obvyklé je postupovat pomaleji do nejbližší vyšší třídy. Pecina dal ovšem znovu najevo, že v soukromém sektoru je rychlý kariérní postup dost častý.