„Rád se podívám do vlasti. Já jsem Čech a tohle je moje země. Nejsem ale blbej patriot, abych si myslel, že na úkor ostatních musí má země prospívat anebo něco vytěžovat. Myslím si, že by bylo pro nás všechny na celém světě lepší, kdyby nebyly žádný hranice a kdybychom měli jednu řeč, s níž se můžeme všichni dobře dorozumět. Tím nepopírám jiné jazyky, které mohou existovat. Snad by to přispělo k tomu, že by bylo lehčí, chovat se jeden k druhému laskavě,„ prohlásil někdejší herec Vladimír Pucholt ke konci pořadu Host Lucie Výborné.

Pořád se vraždí

V Česku v rámci udílení cen Trilobit převzal Vladimír Pucholt Cenu Vladislava Vančury za celoživotní dílo. Známý herec z československých filmů šedesátých let k nám přijel minulý týden na pár dní z kanadského Toronta, kde působí jako dětský lékař. Během návštěvy poskytl rozhovor Radiožurnálu, když odpovídal na otázky v pořadu Host Lucie Výborné. „Musíte ty děti nějak uklidnit a nesmíte moc vypadat jako doktor. Koneckonců dětští lékaři ani v Anglii, ani v Kanadě nenosí bílý plášť,“ řekl ke své lékařské praxi.

Došlo i na kritickou situaci v mezinárodních vztazích. „Jsme v tom, v čem jsme. Podívejte se, co se kolem nás děje. Podívejte se na těžkou situaci v Sýrii, v Hongkongu. Podívejte se do Libye, do Súdánu. Svět neustále někde válčí, někde někoho vraždí. Proč to je? Je na to lehká odpověď. Snažme se být jeden k druhému laskavější. Je to ale hrozně těžké,“ doplnil muž, který chtěl být podle svých slov v mládí světoobčanem.

• CELÝ POŘAD ZDE

Pucholt hrál třeba ve filmech Miloše Formana Černý Petr či Lásky jedné plavovlásky, anebo v muzikálu Ladislava Rychmana Starci na chmelu. „Je lepší vědět a nehrát, než nevědět a hrát,“ zdůraznil k tomu, proč se vrátil k filmu až v roce 1999, kdy si zahrál v Návratu ztraceného ráje Vojtěcha Jasného. A dodal: „Jeden z důvodů, proč bych přestal být hercem, je ten, že nakonec dojde k vyčerpání. Když jdete ze zkoušky do představení, tak se život skládá z rozvrhu. Někteří to dokážou a jsou výborní. Já bych to nedokázal.“