V Česku se ročně prodají léky za 70 miliard korun, z toho 50 miliard vydají na léky za recept pojišťovny. Za problematické považuje ministerstvo to, že distributoři část léků dodaných do Česka obratem vyvezou do zemí, kde za ně zaplatí víc. Získají tak ročně tři až pět miliard korun. Nově budou léky moci vyvážet pouze sami výrobci nebo jimi pověření distributoři.

Nejčastějším důvodem výpadku léků jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) problémy související s výrobou a dodavatelským procesem. Problém se surovinami často postihne celou Evropu, protože některé se vyrábějí jen na jednom či dvou místech.

Návrh zavádí takzvaný emergentní systém dodávek léků na recept. Podle něho musí po objednání výrobce dodat lék do dvou dní do kterékoliv lékárny, pokud ho má k dispozici, ale v běžné distribuci dostupný není. Za nedodání do dvou dní bude výrobci hrozit sankce. Zkušenosti ze Slovenska, kde se Česko inspirovalo, ukazují, že farmaceutické firmy nejčastěji pro distribuci léků v emergentním systému uzavřely smlouvy se běžnými velkodistributory, kteří pro ně dodávky zajišťovali.

„Emergentní systém nemůže být standardní cestou distribuce. Je to doplňkový, výjimečný kanál zajišťující dodávky do lékáren v krajních případech, selže-li standardní distribuční kanál,“ uvedl letos v dubnu náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel. Podle něj půjde o méně než jedno procento dodávek, tedy kolem 5000 objednávek.

Novela zavádí i další cesty, jak léky pro pacienty zajistit, například možnost dovozu nebo jeho dočasného použití, pokud lék nesplňuje všechny formální podmínky pro uvedení na český trh. Zároveň bude možné vývoz konkrétního léku zakázat. Ministerstvo také návrhem mění dosavadní dva roky starou úpravu, která zaváděla povinnost výrobců dodat distributorovi léky podle tržního podílu. Podle resortu ale byla nevymahatelná a odporovala pravidlům EU o volné hospodářské soutěži.