Maďarská vláda maximální maloobchodní cenu benzinu i nafty stanovila na 480 forintů za litr (přes 29 Kč), což mělo následně vliv na zvýšení poptávky po palivech jak ze strany Maďarů, tak i cizinců, kteří mohli přejetím hranice ušetřit i téměř dvacet korun na litru paliva.
„Tankovací turismus“ však narážel na velké stížnosti z příhraničních oblastí, kde se běžně stávalo, že některé benzínové stanice stihly své zásoby paliv vyprodat ještě dříve, než jim dorazily nové zásoby.
Kvůli nedostatku pohonných hmot na mnoha místech tak Orbánova vláda přistoupila k opatření, které omezilo zastropování pohonných hmot jen pro Maďary. Lidé s autem s cizí poznávací značkou musí od května na maďarských benzínkách platit tržní cenu.
Fotogalerie: - LGBTQ+ proti Maďarsku
Ani Češi jedoucí přes Maďarsko na dovolenou si tak legálně levnější benzín nenatankují, a to i přestože je rozdílná cena pro občany různých zemí dost možná v rozporu s předpisy Evropské unie.
Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton se podle serveru Eurativ.com k věci vyjádřil se znepokojením. Podle jeho mínění Maďaři rozlišováním mezi cizinci a vlastními občany narušují jednotný trh.
Breton minulý měsíc zemi varoval, aby cenovou diskriminaci ukončila, jinak riskuje, že bude postavena před soud. A to se nyní také kvůli maďarskému odmítnutí ústupků děje. Oznámil, že Evropská komise bude požadovat zachování volného pohybu zboží, služeb a osob a ochranu dodavatelských řetězců v době krize a bude se touto problematikou nadále zabývat.
Fotogalerie: - Viktor Orbán zavítal do Čech
Dvojí ceny pro cizince na pohonné hmoty v Maďarsku se tak připojují k dalším neshodám mezi výkonnou mocí EU a Budapeští. Komise tak v pátek zahájila řízení se zemí rovnou v několika oblastech – těmi je kromě diskriminační politiky v rámci cen pohonných hmot také spor kvůli maďarskému zákonu zakazujícímu prezentaci homosexuality a děl s ní spojených na školách pro děti do 18 let či spor kolem mediální sféry.
V samostatném rozhodnutí se komise rozhodla obrátit se na Evropský soudní dvůr v souvislosti s rozhodnutími maďarské Rady pro sdělovací prostředky z roku 2021, kterými zamítla žádost vysílatele Klubrádió o licenci k vysílání. Podle komise bylo zamítnutí žádosti nezávislé veřejnoprávní rozhlasové stanice Klubrádió přijato „na základě velmi pochybných důvodů“.
V souvislosti s maďarským zákonem z loňského června, zakazujícího prezentaci homosexuality a děl s ní spojených na školách pro děti do 18 let, pak Evropská komise v pátek zažalovala Maďarsko z důvodu údajné diskriminace sexuálních menšin.
Fotogalerie: - Zeman u Orbána
Zákon, jenž šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označuje za „ostudný“, podle maďarské vlády chce chránit školní děti před sexuálním zneužíváním. Komise však nesouhlasí. Dle ní jde o porušení unijních ustanovení.
„Ochrana dětí je naprostou prioritou EU a jejích členských států. Maďarský zákon ovšem obsahuje opatření, která nejsou v rámci prosazování tohoto zásadního zájmu ospravedlněná nebo jsou pro dosažení stanoveného cíle nepřiměřená,“ uvádí ke sporu komise.
Kvůli řízení Evropské komise s Maďarskem, které dle ní údajně porušuje principy právního státu, se Budapešť potýká s omezením přídělů evropských peněz. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové Budapešti v krajním případě hrozí, že by země mohla část dotací z rozpočtu Evropské unie ztratit a již nyní má Maďarsko od komise stopku na finance z mimořádného fondu obnovy EU.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
