Středolevicoví koaliční partneři v Bruselu pohrozili šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, že ji nepodpoří do druhého funkčního období v čele exekutivy EU, pokud bude nadále spolupracovat s italskou premiérkou Georgií Meloniovou, která je podle nich příliš napravo.  

„Snahou vytvořit most s tvrdou pravicí se von der Leyenová vystavila kritice ze strany levého středu,“ uvedl politolog Leo Goretti pro bruselský list Politico. „Dodalo jí to politický profil, který se nemusí líbit jejím spojencům,“ upozornil Goretti.

Šéfka Evropské komise strávila za poslední rok v Itálii hodně času, ať už při řešení otázek migrace nebo v rámci vyjádření podpory v době velkých povodní. „Byl to klasický příklad toho, jak si udržet přátele blízko a potenciální nepřátele ještě blíž,“ řekl jeden z úředníků EU.

Politické přátelství obou žen totiž bylo od počátku velmi nepravděpodobné. A zdá se, že spojení mezi Meloniovou a von der Leyenovou se těsně před evropskými volbami tříští. „Von der Leyenové jde o přežití, zatímco pro Meloniovou to není životně důležité. Ona bude premiérkou i potom,“ prohlásil Goretti.

Zpočátku se přitom zdálo, že toto nepravděpodobné politické spojení bude výhodné pro obě političky. Podle průzkumů totiž v nadcházejících evropských volbách výrazně posílí pravicoví konzervatisté. Von der Leyenová by tak měla zálohu, pokud by její současná koalice socialistů a liberálů nezískala ve volbách do Evropského parlamentu dostatek hlasů. Meloniová by se zase mohla se svou pravicovou skupinou Evropských konzervativců a reformistů vměstnat do příští koaliční vlády.  

Von der Leyenová v nedávných rozhovorech nevyloučila, že po volbách bude spolupracovat s frakcí evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejíž součástí jsou Bratři Itálie v čele s Meloniovou. Poslanci ECR v Evropském parlamentu jsou obecně silně euroskeptičtí a stojí více napravo než centristé von der Leyenové.

Socialisté a liberálové, kteří jsou součástí současné koalice von der Leyenové v Bruselu, na von der Leyenovou v souvislosti s touto možnou spoluprací stále častěji útočí. A to natolik, že pohrozili odepřením spojenectví pro druhé funkční období, pokud se von der Leyenová rozhodne spolupracovat s Meloniovou nebo ECR.

Meloniová si zatím nechává vrátka otevřená. Během akce pořádané španělskou krajně pravicovou stranou Vox na začátku května prohlásila, že „výsledek evropských voleb by mohl znamenat konec nepřirozených a kontraproduktivních většin“. Přímo von der Leyenovou nejmenovala, ačkoli narážka se zřetelně týkala koalice šéfky Komise v Bruselu.

Koneckonců Meloniová bruselské mocné potřebuje. Itálie má po Řecku druhý nejvyšší veřejný dluh v Evropě a její roční deficit přesahuje limit stanovený EU. To Řím staví před střet s Evropskou komisí, protože nový soubor fiskálních pravidel EU bude nutit Brusel trestat země s vysokými deficity. Podle Mezinárodního měnového fondu dosáhne veřejný dluh Itálie v roce 2024 přibližně 140 % HDP a očekává se, že bude dále růst.

Během vyhrocené kampaně před italskými volbami do EU se do Meloniové za její úzké vazby na von der Leyenovou naváží lídr italské krajní pravice a Meloniové koaliční partner Matteo Salvini. Italská premiérka si však záměrně nechává otevřené možnosti včetně možné spolupráce s nejvýznamnější evropskou krajně pravicovou vůdkyní Marine Le Penovou.

Meloniová si aktuálně může vybírat a dá se očekávat, že právě skrze ni se Itálie může stát novou politickou velmocí na evropské scéně v době, kdy vliv Německa a Francie uvadá. Francouzský prezident Emmanuel Macron i německý kancléř Olaf Scholz podle průzkumů v evropských volbách drtivě prohrají s pravicovými stranami, a jejich vliv na určování „strategie Evropy“ tak nejspíše uvadne.  

„Itálie již nenásleduje Francii a Německo, ale vede. Pokud mi Italové pomohou, můžeme Evropu změnit,“ prohlásila sebevědomě Meloniová, která se už dříve osvědčila jako politický most mezi pravicí a středolevicovými liberály, zejména při přesvědčování maďarského premiéra Viktora Orbána, aby se přihlásil k podpoře Ukrajiny ze strany EU.