„Když zkoumáme aktivity lidí, kterých se ptáme každých čtrnáct dní, ukazuje se, že se vrátili úplně do normálu,“ uvedl Prokop, podle kterého se nedá říct, že by společnost byla jiná, než jaká byla před koronavirem. „Dokonce navštěvují častěji restaurace a hospody. U lidí klesá i plánovaná ochota v domácnostech šetřit,“ podotkl.

„Bezesporu se změnila společnost v tom, že se méně cestuje do zahraničí, ale jinak nijak extrémně se nic nezměnilo. Dokonce i obavy z koronaviru a stres, který hodně narostl v březnu, se vrátil do normálu. Hodně také záleželo na tom, jak byl respondent vystaven médiím,“ pokračoval sociolog, podle kterého je společnost zranitelnější nyní především ekonomicky i z hlediska samotné epidemie.

Jako slabiny, které koronavirová krize odkryla, zmínil Prokop některé pomalé mechanismy sociálního systému: „Ukázalo se, že některé složky sociálního systému neumějí rychle pomáhat. Nemáme třeba dávku, která by rychle pomohla lidem, kterým se propadly příjmy,“ hodnotí zpětně.

Krize odkryla i to, že některé věci nedokážeme datově zkoumat: „Vlastně do dneška nevíme úplně přesně, jaké byly dopady na domácnosti, nebo nemáme nějaká data z bank,“ zmínil absenci datových nástrojů na zkoumání dopadů souvisejících s opatřením v boji proti koronaviru. Dnes jsme podle Prokopa ve stavu, kdy musíme být schopni rychle utnout případná lokální ohniska nákazy.

Zvýšila krize sociální nerovnosti? „Vyhnuli jsme se nejčernějšímu scénáři a nemá cenu to už dramatizovat. Kurzarbeit Antivirus C teď drží 700 tisíc zaměstnanců, z nichž většina by šla jistě jinak do nezaměstnanosti,“ zmínil, že vládě se povedla udělat některá opatření, která zastavila nárůst nezaměstnanosti.

„Nám nějakých 3,8 procenta lidí deklaruje, že ztratilo práci, což je víc, než se hlásí na úřady práce, jde zhruba o dvojnásobek. Část lidé buďto pracovala na dohody a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jde o OSVČ, kteří ztratili příjmy, ale vyčkávají, protože musejí ukončit, nebo přerušit živnost. Situace těchto lidí se ještě může na podzim zhoršovat,“ zmínil Prokop, které skupiny společnosti jsou zatím stále ohrožené.

Neopomněl také zmínit tu část lidí, kterým byly redukovány příjmy v zaměstnání: „Ani ti dnes nedostávají nějakou velkou podporu. Některá opatření je třeba ještě udělat. Zajímavý nástroj, který použili Němci, je zvýšení počtu rodin, které dostávají přídavek na děti. V Polsku zase zvýšili třeba podporu v nezaměstnanosti,“ zmínil sociolog Prokop, co by zaměstnancům velmi pomohlo.