S poutníky letos poprvé do Staré Boleslavi zamířil i pětadvacetiletý Vít Večeře z Litomyšle. „Jsem věřící člověk, tak se mi líbí, že tady máme takovou velkou akci, kde se národ sjednotí v myšlence kultu svatého Václava,“ řekl Večeře ČTK. Zatímco on je na pouti poprvé, jeho tři kamarádi na ni jezdí pravidelně.

Místem pro rodinné setkání se dnes Stará Boleslav stala pro Josefa Vegenbauera z Prahy 6, který se pouti účastní spolu se svou sestrou Jarmilou Borkovou z Kunštátu. „Myslím si, že každý Čech, každý Moravák by měl každoročně udělat pouť, aby si obnovil své já a své češství a moravství a vůbec svůj národní původ,“ uvedl Vegenbauer.

Na Mariánském náměstí vyrostla dvě velká pódia, centrum Staré Boleslavi je uzavřeno pro dopravu. V davu je vidět řadu skautů, na každém rohu stojí policisté. Stánkaři nabízejí poutníkům kávu, trdelník, sýry, medovinu a koblížky, ale i loutky, šperky, keramiku, věnce nebo reprodukce obrazů. Počasí poutníkům příliš nepřeje. Od rána drobně mrholilo, deset minut před začátkem mše začalo silně pršet a lidé se oblékali do pláštěnek a schovávali pod deštníky.

Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i s mariánským kultem. Národní svatováclavskou pouť obnovila římskokatolická církev v roce 2003.

Svatý Václav byl zavražděn 28. září roku 935 svými odpůrci, mezi něž patřil také jeho bratr Boleslav I. Za věčného vládce české země byl prohlášen už ve 12. století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV. Za druhé světové války byl zneužit nacisty, komunistický režim zase vydával Václava za slabocha. Státním svátkem je 28. září od roku 2000 a v kalendáři je označen jako Den české státnosti.