Lidem na stranách nejvíc vadí, že rozdělují společnost

12.12.2018 21:19 | Zprávy

Na fungování politických stran lidem nejvíce vadí, že rozdělují společnost. Myslí si to 74 procent Čechů. Sedm z deseti lidí ale souhlasí s tím, že strany jsou potřebné k obhajobě zájmů různých skupin a sociálních tříd. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Výsledek je pro politické strany jeden z nejpříznivějších od roku 2005.

Lidem na stranách nejvíc vadí, že rozdělují společnost
Foto: Hans Štembera
Popisek: Říjnové jednání sněmovny. Na programu například novela daňového zákona

Podle 68 procent lidí se strany zajímají o jejich názory jen v době voleb. Stejný podíl respondentů nicméně souhlasil s názorem, že strany poskytují lidem možnost zúčastnit se politické činnosti.

Podle dvou třetin lidí jsou strany zkorumpované a zajímají se především o výhody a zájmy svých členů. Že by bez politických stran nemohla existovat demokracie, bylo přesvědčeno 63 procent dotázaných. Stejný podíl respondentů ale souhlasil s názorem, že i když strany kritizují jedna druhou, ve skutečnosti jsou všechny stejné.

Jen mírně nadpoloviční většina obyvatel se domnívá, že vstupem do strany lze něco změnit či ovlivnit.

„Převahu nesouhlasných vyjádření jsme zaznamenali pouze u jediného tvrzení, které uvádělo, že žádná politická strana nereprezentuje názory lidí, jako jsou oni sami,“ uvádí CVVM. Souhlas s tímto výrokem vyjádřily dvě pětiny dotázaných, naopak 53 procent nesouhlasilo.

Ve srovnání s výsledkem stejného průzkumu z podzimu 2017 se pohled veřejnosti nejvíce proměnil ve vztahu k výroku, že strany poskytují lidem možnost zúčastnit se politické činnosti. Letos s ním souhlasilo o 19 procentních bodů více dotázaných než před rokem. „Z hlediska uvažovaných výroků lze postoj obyvatel České republiky k politickým stranám vyjádřený v letošním šetření považovat za jeden z nejkladnějších od roku 2005,“ uvedlo CVVM.

K fungování politických stran jsou podle autorů průzkumu mnohem kritičtější lidé nespokojení s politickou situací v Česku a nevoliči. „Z hlediska vzdělání se ukázalo, že vysokoškolsky vzdělaní častěji nesouhlasí s negativními výroky vůči politickým stranám,“ uvádí CVVM.

Z hlediska pravolevé politické orientace mají pozitivnější vztah k fungování stran pravicově orientovaní občané. Naopak nejkritičtější jsou lidé, kteří se v politickém spektru umísťovali do středu.

Výzkum uskutečnilo CVVM v období od 3. do 15. listopadu. Na otázky odpovídalo 1 104 lidí ve věku od 15 let.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

4:44 Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada

Na konci listopadu uplyne půlroční lhůta, o které Otakar Foltýn opakovaně hovořil jako o limitu svéh…