Třiaosmdesátiletý Schwarzenberg podle svých slov svým odchodem respektuje svůj věk i své zdraví. „Jak mě předstihl v souboji o prezidenství, tak mě předstihl i v tom, že je na vozíčku. Mě to čeká asi příští rok,“ uvedl, že kvůli cukrovce mu neslouží již nohy, jak by si přál.

V době, kdy opouští politiku, pohlíží kriticky především na to, že si na odporu vůči očkování postavily některé politické strany program. „Takové strany za moc nestojí, zažil jsem všechno od protektorátu až dodnes, a vím, že lidi naslouchají často blbům a omylům,“ uvedl s tím, že nástupu totality se kvůli tomu neobává.

Celý rozhovor najdete ZDE

Vyhrát blížící se volby bude podle jeho slov pro opoziční strany těžký úkol. „Když máte hromadu peněz, tak se vám v politice lépe žije,“ komentuje volební průzkumy, jimž vévodí hnutí ANO. „Piráti už vedli, ale musí čelit velmi silné, lživé a strašné propagandě ze strany Babiše,“ doplnil.

Podle něj se ČSSD propadne a musí ji nahradit jiná levicová strana. „Sociálních demokratů je zatraceně málo. Řada z nich jsou převlečení komouši anebo kariéristi, proto ty slabé základy. Někdo je musí nahradit,“ pokračoval Schwarzenberg s tím, že svým kolegům z TOP 09 jistě dá doporučení, aby šli případně do vlády s Piráty.

Co se týká výkonu lídrů koalice SPOLU, zde nešetřil kníže chválou: „Markéta Adamová Pekarová je pilná a energická. Fialovi se podařilo ODS očistit a Jurečka je slušný lidovecký zemědělec, jak má být. Myslím, že volby vyhrají. Vláda selhala a je spoustu dobrých důvodů poslat ji do háje,“ míní.

Nezapomněl se také ohlédnout za svou politickou kariérou, za niž po roce 1989 vyměnil své podnikání v Rakousku. Na dotaz, zda tohoto rozhodnutí nelituje, odpověděl: „Nikdy. Nezapomínejte, že během těch 41 let jsem se chtěl vrátit. To byl jeden ze dvou zázraků mého života. Když začínala perestrojka, tak jsem říkal ženě, že když to bude takto pokračovat, tak si budu moci brzo kolem Orlíku najmout chatu a procházet se tam, kde jsem doma. Když mě Václav Havel povolal, tak jsem neváhal ani vteřinu.“

V české politice se mu podle něj dařilo především v čele české diplomacie. „Možná jsem nevedl špatně Ministerstvo zahraničí,“ přemítal nad otázkou, co se mu v české politice povedlo. Bližší hodnocení svých úspěchů raději nechal na posouzení ostatních.

Naopak příkladů, kde chyboval, zmínil hned několik: „Třeba Kosovo. V osmdesátých letech jsem tam jako předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva hodně jezdil a mluvil jak s kosovskými Albánci, tak se Srby. Viděl jsem tam násilí na obou stranách. A věděl jsem a říkal, že tato násilná politika, kterou tam dělají, povede k velkému krveprolití a že to přispěje k rozpadu Jugoslávie. Tamní média potom o mně psala články: Rakouský šlechtic, který nenávidí Srby. 

Taky se mi nepovedlo přesvědčit Havla, aby na první cestu nejezdil do Německa, ale aby vyrazil na Slovensko. Nepřesvědčil jsem ho, a dopadlo to, jak jsem nechtěl.“

Po odchodu z politiky má Schwarzenberg v plánu psát občasné články. A také se více zabývat svým zdravím. Kvůli vnoučatům bude prý v Rakousku, a jinak bude trávit čas v Čechách.

Závěrem prozradil, jaké poznání si ze své politické kariéry odnáší. „Nejdůležitější už řekl Masaryk: Nebát se a nekrást. Já to řeknu jadrně: Hlavně se neposrat, když jde do tuhého. Ale bohužel jsme to viděli v roce ‘38, ‘48 a ‘68. Škoda, že jsme se toho nedrželi,“ dodal končící Karel Schwarzenberg.